Paraziti v našem těle

19.03.2013 17:00

 

 
Ing. Hana Bláhová se věnuje detoxikační medicíně téměř deset let a o parazitech toho ví
opravdu hodně. Přednáší na témata Jak nám škodí paraziti, kde uvádí souvislost parazitární
zátěže s dosud nerozpoznanými příčinami některých onemocnění a dostupné způsoby
léčení.
Dopis od paní Bláhové:
V Brně 22.2.2008
Vážení přátelé detoxikační medicíny,
sedm let pracuji jako detoxikační poradce v rámci metody MUDr. Jonáše. Specializuji se na
nervová onemocnění typu roztroušená skleróza, parkinsonismus, epilepsie, deprese. Na
parazity jsem přišla tak, že jsem si dělala sáhodlouhé tabulky se všemi možnými viry,
bakteriemi, parazity a neživými zátěžemi, které jsem v těchto lidech našla a snažila se najít
společného jmenovatele. Nakonec jsem eliminovala asi šest skupin patogenů, které
měli VŠICHNI mí klienti. Postupně jsem je ale redukovala. Buď proto, že se daly
relativně snadno odstranit, ale na zdravotní stav mých klientů to nemělo nijak zásadní vliv
(Neisserie, myco‐plazmata, chlamydie). Dalším podezřelým byla borrelie, která je většinou
lékařů považována za možného hlavního pachatele. Nedávalo mi ale smysl, proč by borrelie,
která je tak  častá, že ji má v národě  skoro každý (máme ji  často vrozenou), spouštěla RS
nebo depresi jen u někoho a desítky tisíc lidí byli zdrávi. Nesedělo to ani u virů (podezírá se
EBV, CMV), z podobného důvodu, ale začaly se vynořovat zajímavé souvislosti s parazity a
zoonózami. Hledala jsem takového mikroba nebo parazita, který by nebyl vyloženě exotický,
nicméně přesto ještě dosti výlučný a byl společný lidem se stejnou diagnózou. Také by měl
býtrelativně závažnější. A myslím, že jsem ho našla. Ale popořadě.
Při zaměření pozornosti na parazity jsem dospěla k mnoha šokujícím poznatkům, které
nejsou běžné populaci známy.
Za prvé: nevěděla jsem, že larvy parazitů cestují po těle a jejich činnost se tak neomezuje jen
na střeva, jak jsem si dřív myslela. Také jsem žila v domnění, že žaludeční kyseliny všechno
živé, co bychom případně  spolkli, zahubí. Není to tak, larvy jsou velmi odolné. Larvy a
výjimečně i dospělci mohou putovat po celém těle, i do mozku, což začalo být zajímavé
z hlediska mých klientů.
Za druhé: nastudovala jsem si, kteří parazité u nás žijí, jak se chovají, a testovala jsem
podrobně širokou škálu všech běžných parazitů ke VŠEM orgánům svých klientů, a nejenom2/27 
těch nervově  nemocných. Užasla jsem, že neexistuje  člověk, který by nějakého parazita
neměl, včetně mne.
Třetí šok pro mne byl, když jsem opakovaně  měřila souvislost parazitární zátěže s
AUTOIMUNITOU! Autoimunitní proces nemusí probíhat na všech tkáních, ale i izolovaně,
např. jen v mozku, jen na štítné žláze apod. Naměřila jsem autoimunitu především v těch
tkáních, kde byl přítomen parazit a tam, kde nebyl, autoimunita neprobíhala, přestože ve
tkáni ještě   zůstávala např. borrelie, CMV, EBV a další patogeny, o kterých víme, že ji
spouštějí. Zjistila jsem, že AUTOIMUNITA CESTUJE ZA PARAZITEM a jakmile jej z tkáně 
vypudíme, v tu chvíli se autoimunita „vypne“. Předtím jsem se obávala, že tam, kde už je
tento proces jednou nastartován, nepůjde tak snadno zastavit. V praxi se také ukazuje, že
imunitní systém „nadřazuje“ v pořadí důležitosti parazity.
Pokud začneme odstraňovat nejprve je, tělo se mnohem ochotněji vypořádává s virovou a
bakteriální zátěží. Obrátíme‐li postup, jde to ztuha a trvá to dlouho. Je to dáno i tím, že
parazité jsou sami promořeni našimi viry a bakteriemi, a pokud si necháme v těle
„živý rezervoár“, je detoxikace drobnějších zátěží sisyfovská. Pochopila jsem, že přístroj
Salvia vidí „skrz“ měkké tkáně parazitů a odečítá i bakterie a viry uvnitř jejich těl, a proto
jsem stále u sebe i u klientů měřila některé virové a bakteriální zátěže, přestože jsme je
předtím čistili třeba celé měsíce.
Milé překvapení bylo, jak rychle se lidé začali uzdravovat, když jsme začali s odčervovací
kůrou především, když jim lékař předepsal antihelmintika. Zlepšovali se skokem, a já byla
zvyklá při detoxikaci na velmi pozvolné zlepšování.
Nechci vyvolat dojem, že za všemi nemocemi světa se skrývají pouze parazité, ale mohli by
se na některých diagnózách PODÍLET. Proč hledat složitá vysvětlení tam, kde nejsou
prověřena jednoduchá. Zapojte zdravý selský rozum a přemýšlejte se mnou: popíšu, o
jaké parazity jde, a zvýrazním, jaké nemoci se za nimi MOHOU skrývat:
ROUP DĚTSKÝ – ENTEROBIUS VERMIKULARIS
Velikost: 1 cm
Kde se může vyskytovat: kromě střeva v játrech, žlučníku, slinivce, urogenitálním traktu,
podkoží, v žilách.
Nakazíme se: spolknutím vajíčka s živou larvou, kontaminovanou potravou,
nečistýma rukama, nákaza se snadno šíří v dětských
kolektivech. Larvy i dospělci snadno pronikají stěnou střeva do
břišní dutiny a krevního oběhu. Samička klade vajíčka
především v noci, kolem análního otvoru.
Snadná autoinfekce. Svěděníruší spánek. HYPERAKTIVNÍ děti. BOLESTI BŘICHA,
PRŮJMY. Co může dále způsobit: opakované ženské VÝTOKY, ZÁNĚTY močového
měchýře. Existuje jen málo lidí, kteří by neměli roupy vůbec, a zde je nacházím  často.
HEMOROIDY‐  pro roupa není problém dostat se do žíly kolem  řitního otvoru. Během
protiparazitární kůry mi vyboulila žílu na zápěstí oválná podlouhlá hrudka, zhruba 1cm3/27 
dlouhá. Zmizela až po použití vibračního přístroje, nereagovala na masáž. Další den se na
jejím místě objevil svědivý načervenalý EKZÉM, velký jak pětikoruna. Proto připisuji:
KARPÁLNÍ TUNEL. Do žil a tepen se samozřejmě dostanou i jiní parazité, snadné je to
například pro drobounká háďátka, běžně  tam nacházím larvy motolic, toxocary… Tedy
můžeme počítat s TROMBÓZAMI, EMBOLIEMI… Mám dva velmi mladé lidi (20 a 25 let) po
prodělané embolii. U tak mladých lidí se nedá snadno předpokládat přítomnost
metabolických usazenin v cévách. Dále roup  často vlézá do žlučovodů a ucpává je. Na
ultrazvuku je pak tato zátěž vyhodnocena jako „drť“. Větší parazité, např. motolice, mohou
ve žlučovodech imitovat žlučové kameny. KAUZA: Dáma středního věku s výraznými
křečovými žilami na nohou, oba rodiče křečové žíly. Po 14 dnech odčervování se žíly
dramaticky zlepšily, přestože jsme začaly zažíváním. Doměřila jsem zvědavě zátěž v žilách:
roupi, motolice.
ŠKRKAVKA DĚTSKÁ  ‐  ASCARIS LUMBRICOIDES
ŠKRKAVKA PRASEČÍ  ‐  ASCARIS SUUM
(záměna hostitelů možná)
Velikost: 10 – 30 cm, často ale spíš nedorůstají maximální možné délky,
v závislosti na tom, kolik mají místa v orgánu, kde dospívají.
Nakazíme se: Vajíčko škrkavky nejčastěji polkneme s kontaminovanou
potravou, nedostatečně  tepelně  upraveným masem, na
pískovišti, v zemědělství, zvláště tam, kde lidé hnojili lidskými
výkaly, s neumytou zeleninou. Vajíčko projde do žaludku, kde
se žaludečními kyselinami rozruší jeho stěna a živá larva se
dostane do tenkého střeva. Aktivně se provrtá stěnou střeva a
dostane se krevním oběhem nejdříve do jater, pak do srdce,
plic, případně do mozku. V plicích provrtává plicní sklípky a
dráždí ke kašli. Vykašlaná larva je znovu spolknuta a tentokrát
už se usadí v tenkém střevě, dospěje, páří se a klade vajíčka.
Proto je lépe sputum nepolykat, ale vyplivovat, abychom
nevědomky neudržovali parazita v oběhu. Dospělá samice
naklade denně až 200 000 vajíček,ročně je to 50‐60 miliónů.
Škrkavky mohou ucpávat žlučovody, tenké i tlusté střevo, vytvářejí ODULÉ BŘICHO,
protože napomáhají zadržování vody ve tkáních. Otoky pasu, končetin, obličeje ‐ především
očních víček, se připisují škrkavkám. Je třeba zvážit, zda některý typ OBEZITY, která
nereaguje na žádné diety, nemá souvislost s parazity. Mohou způsobit PRUJMY, je  ‐ li jich
relativně málo, ale i ZÁCPY, pokud je jejich množství již tak velké, že střevo ucpou. Není ani
neobvyklé střídání průjmů se zácpou, tedy odvozuji, že bychom mohli připsat DRÁŽDIVÝ
TRAČNÍK. Dále PLYNATOST. Při masivních infekcích mohou, zvláště v noci, ve spánku,
škrkavky vylézat přes žaludek hltanem do úst, Eustachovy trubice a dokonce do ucha. Mám
dva klienty, kteří začnou bouřlivě říhat jen při slabém stisku žaludku. Mají velké množství
škrkavek v žaludku i tenkém střevě, u muže se najdou i háďátka v jícnu, u ženy navíc
tasemnice dětská v žaludku a tenkém střevě. Tedy: REFLUX, PÁLENÍ ŽÁHY,  ŘÍHÁNÍ.4/27 
Nevolnost vedoucí až ke ZVRACENÍ a odtud odvozená BULIMIE: dva mladí lidé, muž a
žena, oba pravidelně  zvrací, aby si ulevili od tlaků  v žaludku. Oba mají  čtvero druhů 
parazitů  v žaludku: škrkavky, roupy, motolice a měchovce muž, žena tasemnici dětskou
místo roupů. Není divu, že se tělo instinktivně brání a snaží se vetřelců zbavit. V tenkém i
tlustém střevě se mohou nacházet až stovky škrkavek, které svým objemem nafukují břicho.
Byl popsán případ s 5 000 parazity ve střevě. Několik obézních klientů  uvádí, že se jim
břicho vlní a pohybuje samovolně pod rukou jako při těhotenství.
Škrkavka přijímá potravu ústním otvorem i celým povrchem těla. Obírá nás o živiny.
Veterináři znají pojem „škrkavkové břicho“ u vyhublých štěňat s nafouklým břichem. Jistě 
Vás také napadnou africké děti kost a kůže, ale s nafouklým bříškem, ano, promořenost
obyvatel Afriky škrkavkami je 95%. Z faktu, že se dělíme s parazity o živiny, vyplývá i
nedostatek minerálních látek, vitamínů, bílkovin. Parazité, kteří sají krev, způsobují
ANEMIE (měchovec, tenkohlavec). Musíme ale počítat i s nevysvětlitelným, náhlým
HUBNUTÍM. Škrkavku dětskou nacházím i v kloubech a v kloubních váčcích. Způsobuje
otoky a záněty, její toxiny zvyšují REVMATOIDNÍ FAKTOR. Je to i moje osobní zkušenost,
během odčervovací kůry mi brali krev a našel se zvýšený počet bílých krvinek – to je
v pořádku, tělo se brání, ale také zvýšený revmatoidní faktor, přestože jsem nikde zánět
neměla a klouby mne nebolely. Jedné klientce jsme delší dobu  čistily z kloubů  borrelie,
chlamydie, herpetické viry, toxoplazmu a leptospiru s nepatrnými výsledky, než mne
napadlo podívat se na velké parazity. Měla škrkavku v kloubních váčcích a kolena jak konev.
Do té doby jsem se domnívala, že se do kloubů „nevejdou“. Vejdou, ale spíše než přímo v
kloubu se usídlí v kloubních váčcích, což jsou duté vazivové čočky kolem kloubů, které brání
tření mezi kloubem a svalem. Kolem každého kloubu je váčků několik. Tam mají paraziti
klid. Způsobují otoky kloubů (někdy má tkáň kolem kloubů  zvýšenou teplotu). A jejich
toxiny, které jsou neurotoxické, zase deprese. Tím je vysvětlena záhadná věta z lékařského
slovníku, že REVMATICKÁ ARTRITIDA je doprovázena DEPRESEMI, nikdo neví proč.
Škrkavky tu máme jako model, ale v kloubech a kloubních váčcích se mohou vyskytovat
larvy všech běžných parazitů, možná tam i dospívají a kladou vajíčka. Dlouho podezřívám
toxiny parazitů i jejich mechanické působení, že ovlivňují nervový systém, protože parazity i
parazitické toxiny vyměřuji k diagnózám typu epilepsie, roztroušená skleróza,
Parkinsonova nemoc a deprese. Zajásala jsem, když jsem objevila učebnici pro pediatry od
RNDr. Klimeše, který uvádí, že zrovna škrkavkový toxin může způsobit PARÉZY, KŘEČE,
EPILEPTICKÉ STAVY a jiné nervové poruchy. Pro škrkavku jsou také typické otoky horních
víček. Na tomto symptomu se shodují i jiní autoři. Ale neobviňujme jen škrkavku. Každý
parazit produkuje nějaký toxin a jejich kombinací se potíže násobí. Nikdo totiž nemívá
parazita jediného.
ŠKRKAVKA KOČIČÍ A PSÍ  ‐  TOXOCARA CANIS A CATI
Velikost: 8‐12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Kde se může vyskytovat: všude. Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka
dětská. Proto se jí říká larva migrans.5/27 
Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám
vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat
retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální
toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se 1 případ ročně. Závažnost viscerální formy zcela
odvisí od počtu spolknutých vajíček. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň 
před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace
larvy je doprovázena zvýšenou TEPLOTOU, zvětšením jater, astmatickým kašlem. ASTMA
se týká se i larev jiných parazitů, pokud se dostanou do plic. Larvy toxocary se  často
dostanou do mozku a byly zprvu mým hlavním kandidátem na příčinu nervových
onemocnění. Je to frekventovaná nákaza, plno klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často
nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou.
Trus VŠECH štěňat je v prvních měsících infekční, ale i jejich moč a sliny. Vajíčka mohou být
přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost toxocarou u dospělých psů 
snižuje. Toxocara projde placentou feny, u koťat se předpokládá přenos sáním mateřského
mléka. Domnívám se, že toxocara projde i lidskou placentou, a nejen ona. Vajíčka venku jsou
odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky.
Vzhledem k tomu, že je to nákaza, která se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se
po  čase toxocary zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně  se svou
léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
HÁĎÁTKO STŘEVNÍ  ‐  SRONGYLOIDES STERCORALIS
Velikost: 1‐2 mm
Kde se může vyskytovat: především na sliznici dvanácterníku a lačníku, jinak všude.
Ještě ve střevě   se líhnou larvy, které odcházejí stolicí ven.
Mohou žít i bez hostitele v půdě  několik let, při první
příležitosti pronikají pokožkou dalšího hostitele (práce na
zahradě). Migrují plícemi, tracheou, hrtanem do trávicí trubice.
Zde dospívají.
Zdrojem nákazy: může být i pes nebo kočka. Larvy mohou ve spodní  části
střeva pronikat střevní stěnou a migrovat dále tělem. Je to častá
infekce.
Na kůži způsobuje vyrážky, svědění, otoky. Při EKZÉMECH hledám v prvé řadě škrkavky a
háďátka. V plicích způsobují kašel, v zažívání průjmy a bolesti břicha. Pokud jsou již
háďátka rozesety po celém těle (játra, srdce, žlučník, plíce, střevo, pohlavní orgány, oči),
onemocnění má těžší průběh. Lidový název je „nitěnky“. Tyto parazity nacházím mimo jiné
v zubních váčcích, v dásních, míše, periferních nervech, hltanu, podkoží, v cévách. Kvůli
rozsevu drobných háďátek po těle je potřeba vyšších dávek benzimidazolových přípravků 
(VERMOX, ZENTEL).6/27 
MĚCHOVCI:
ANCYLOSTOMA DUODENALE
NECATOR AMERICANUS
Velikost: 1 cm
Kde se mohou vyskytovat: v tenkém střevě  dospělci, larvy kdekoliv včetně  mozku.
Mají širokou ústní kapsuli, vybavenou sklerotizovanými zuby.
Těmi červ poškozuje střevní stěnu a saje krev. V tenkém střevě 
dospělci kladou vajíčka, která odcházejí stolicí ven.
Nakazíme se: Vylíhlé larvy mohou pronikat kůží při náhodném kontaktu
s novým hostitelem, např. chůze naboso. V místě  vstupu se
vytvoří puchýřky, bulky. Častější je ale přenos kontaminovanou
potravou, nebo vodou.
Dospělci poškozují střevní stěnu, objevuje se KREV ve stolici, ANEMIE v důsledku deficitu
Fe, nedostatek proteinů, HUBNUTÍ, poruchy krevního oběhu. A tady jsme už u
CROHNOVY choroby: u dvou lidí s touto diagnózou jsem měchovce v tenkém střevě 
naměřila. V jednom případě byla navíc přítomna škrkavka, motolice a roupi, ve druhém
škrkavka dětská, psí, a tenkohlavec. V distální  části tenkého střeva jsem vytestovala silnou
infekci Helicobactera pylori, zatímco v žaludku nebyla žádná a ve dvanácterníku nepatrná.
To je neobvyklé, bývá tomu naopak, infekce slábne od žaludku k lačníku. Proto gastroskopie
nepřinesla žádný výsledek. Motolice a měchovci svými zoubky a přísavkami poškozují
střevní stěnu, tkáně se brání zajizvením a kalusy.Tenkohlavec se zavrtává kolmo do střevní
stěny, a i když jeho hlavním stanem je tlusté střevo, vyskytne se i v tenkém. Helicobacter
zase způsobuje vředy. Máme možnost pomocí našeho počítačového programu testovat i
souvislosti. Z několika virů, bakterií a parazitů, které jsem našla ve střevě, se ke Crohnově 
chorobě  vztahovali měchovci, motolice, tenkohlavec a Helicobacter. O Crohnově nemoci
víme, že je to AUTOIMUNITNÍ zánětlivé onemocnění, postihující především tenké střevo.
Stěna střeva je ztluštělá, jsou tu vředy, píštěle, abscesy, průsvit střeva se zužuje. Průvodními
jevy jsou PRUJMY, BOLESTI BŘICHA, PORUCHY TRÁVENÍ a VSTŘEBÁVÁNÍ. Dále
zvýšená TEPLOTA, BOLESTI KLOUBU, ZÁNÉTY OKA!!! Má kolísavý průběh s obdobím
klidu a aktivity! Co vás při tom napadá?
Píštěle mohou být ale také způsobeny amoebou:
ENTAMOEBA HISTOLYTICA
Jedna její forma, E. H. forma minuta, je relativně neškodný kosmopolitní parazit, nosí ho
stamiliony lidí po celém světě, často jsou nosiči bezpříznakoví, nebo mají jen mírné obtíže.
Z neznámých důvodů (stres, dietní chyby?) se tato forma může zvrhnout ve vzácnější, ale
nebezpečnější E. H. forma magna. Tento prvok si naleptá svými enzymy střevní sliznici, kde
vznikají lahvovité otvory (píštěle). Tady se živí zbytky potravy a tkáňovou drtí. Vytváří
rozsáhlé vředové plochy. E. H. forma minuta je tak  četná, že je statisticky vysoce
pravděpodobná možnost, že se u někoho vyvine nebezpečnějšíforma magna.7/27 
Z říše prvoků bych měla ještě dalšího zajímavého kandidáta:
GIARDIA INTESTINALIS (starší název LAMBLIE)
Prvok, bičíkovec. Chronická giardioza je provázena střídavými průjmy a zácpami (náš
dráždivý tračník!), nucením na zvracení, křečemi v břiše hlavně po jídle, ANEMIÍ, záněty
žlučníku a žlučníkovými KAMENY! Má i bezpříznakový průběh. Obě amebózy mohou být
přeneseny cystami, které pozřeme s např. s neumytou zeleninou, nebo je spolkneme
s potravinami, na které je přenesla moucha.
BALANTIDIUM COLI
je poslední nálevník, který tvoří vředy na střevní sliznici. Široké spektrum příznaků  od
bezpříznakového nosičství až po vážné, život ohrožující případy, závisí na počtu
cizopasníků  a odolnosti hostitele. Parazité jistě žijí ještě pár dní po smrti hostitele, takže
nechápu, proč v jedenadvacátém století je ještě tolik chorob neznámého původu. Na
objasnění Crohnovy choroby by snad stačila pečlivá pitva.
Mám klientku s POLYGLOBULIÍ, jejíž příčina také není dosud známa. Prognóza
není příznivá. Jiný název je POLYCYTHAEMIA VERA. Je provázena zvětšenou slezinou a
zvýšeným počtem  červených krvinek. „Hustá krev“ je nebezpečná pro možný vznik
trombů  a embolie, proto se trvale uměle ředí. U této klientky jsem kromě běžných parazitů  
naměřila velké množství Giardia intestinalis a Entamoeba histolytica forma MAGNA, a to ve
slezině, slinivce, žaludku, játrech, žlučníku, v tenkém i tlustém střevě. Klientka prodělala
řadu vyšetření s negativními výsledky. Prvoci, bičíkovci a améby se ničí Metronidazolem,
(nověji Entizol), který je na předpis.
24.2.2008 Šťastný den! Klientka přišla po dvou měsících na kontrolu. Předtím si obstarala
metronidazol a užívala postupně  šest krabiček Vermoxu, dále dostala drenáže na slezinu,
slinivku a žaludek, kde byla nákaza amébami a parazity nejvýraznější. Před týdnem byla na
kontrole na onkohematologii v bohunické nemocnici, kde jí pravidelně  kontrolují krev.
Poprvé po mnoha letech nemusela proceduru ředění podstupovat, protože krev se zlepšila.
TENKOHLAVEC LIDSKÝ – TRICHURIS TRICHIURA
Velikost: až 5 cm
Kde se může vyskytovat: tlusté a slepé střevo. Dle učebnic vzácnější infekce tropů  a
subtropů, já ale měřím tenkohlavce poměrně často.
Popisované krvavé a hlenovité průjmy nemusí být, jsou jen
běžné průjmy, nebo normální stolice.
Nakazíme se: perorálně vajíčky, které ve vnějším prostředí dozrávají za 3‐4
týdny.8/27 
Další symptomy: bolesti břicha, ANEMIE, ZÁNÉTY STŘEVA. U dětí zpomalený vývoj.
Jeden z tenkohlavců, na kterého jsem narazila, byl podle  časového sledu zřejmě 
import z Chorvatska.
SVALOVEC STOČENÝ  ‐  TRICHINELLA SPIRALIS
Velikost: několik mm
Kde se může vyskytovat: tenké střevo, žaludek, podkoží, příčně prouhované svalstvo.
Samičky rodí živé larvy, které proniknou stěnou střeva do
krve, lymfy, migrují tělem a usadí se ve svalovině. Svalové
cysty mohou zvápenatět a parazit v nich může přežívat až 30
let. Cysty jsou velmi odolné. Během migrace parazita TEPLOTY
až horečky, bolesti břicha, otoky obličeje, PORUCHY VIDÉNÍ,
zvýšené bílé krvinky, intenzivní bolesti svalů. Migrace přes
srdce a plíce. Velmi závisí na počtu parazitů v těle. Pokud je
jich jen několik, onemocnění může proběhnout nepozorovaně.
Pokud je jich nad stovku, jde o vážné onemocnění, vyžadující
často chirurgický zásah a hospitalizaci. Může končit smrtí.
Naštěstí je to dnes již vzácná infekce.
Nakazíme se: pozřením masa prasat, zvláště  divokých, pokud maso není
dostatečně tepelně  upravené. Některé státy maso mrazí(např.
USA), spoléhají na účinek hlubokého zmrazení a neprovádějí
kontrolu. Při svalové fázi onemocnění  často nepomohou ani
antihelmintika. Zatím jsem našla jediného svalovce u starší
ženy. Tato žena má ještě  i jiné parazity a má celkově  
velké bolesti a potíže všeho druhu. Stěžuje si na bolest „svalů u
kosti“.
Kauza paní Dolejšové z Tábora: její klientka pracovala většinu života jako laborantka
v Masně. Testovala kvalitu masa. Asi třiroky detoxikuje bez valného výsledku ústní dutinu,
má neustálé bolesti v dásních a žvýkacích svalech. Žádný zubař  ani lékař  ORL jí dosud
nepomohl. Ženě  je přes šedesát let. Paní Dolejšová jí ve žvýkacích svalech vytestovala
svalovce stočeného. Kolegyně  Š. našla dokonce svalovce sama u sebe, diagnóza jí byla
potvrzena nezávislým testem na přístroji Oberon. Minulý týden (12.3.2008) jsem koupila
krůtí maso, ve kterém se po rozřezání na plátky ukázaly otvory velké zhruba na tužku.
Průsvit otvorů byl precizně  hladký a já si vzpomněla na enzymy, jimiž si larvy razí cestu
tkáněmi. Svalovec není do dnešních dnů vymýcená infekce. Maso jsem vyhodila.
TASEMNICE BEZBRANNÁ  ‐ TAENIA SAGINATA
TASEMNICE DLOUHOČLENNÁ   ‐  TAENIA SOLIUM
Velikost: 2 ‐  10 m
Kde se může vyskytovat: dospělci v tenkém střevě, larvy ve svalech (boubele). Také ale
v mozku, míše, oku, plicích, srdci, podkoží… Učebnice popisují
tyto symptomy: křeče, nevolnost, zvracení, DEPRESE,9/27 
PORUCHY VIDĚNÍ, ZÁVRATĚ, HUBNUTÍ, PSYCHICKÉ
PORUCHY! Všimněte si těch příznaků! Lidé je odpozorovali za
desítky let.
Nakazíme se: nedostatečně   tepelně upraveným hovězím, nebo vepřovým
masem. Naši západní sousedé tasemnici bezbrannou
nazývají tasemnicí prasečí.
Dnes vzácná nákaza, nicméně s jedním případem tasemnice bezbranné jsem se už setkala.
Klientka (má kamarádka) má velké bolesti břicha, bodavou bolest a pálení za hrudní kostí (5
druhů parazitů  v oesophagu), trpí křečemi končetin, nevolností, zvrací a nechtěně  zhubla
během pár měsíců šest kilo, přestože už předtím byla drobná. Je zesláblá. V době nejhoršího
průběhu nákazy měla horečky a nebyla schopna pohybu. Ví, že jde o tasemnici, protože z ní
před lety vyšel asi metr dlouhý plochý světlý segmentovaný útvar. Nějaký čas měla klid, ale
tasemnice nevyšla s hlavičkou, dorostla a letos začalo peklo. Běhala po doktorech, ležela i ve
vyškovské nemocnici, ale kromě  zvýšených bílých krvinek nic nenašli. Vytestovala jsem
Taenia saginata v žaludku a bohužel i v mozku, ale i řadu dalších parazitů. Užívala Zentel,
ale ten jí příliš nepomohl. Zkusily jsme proto lidovou léčbu: rozžvýkat velké množství
dýňových semínek a zapít za hodinu lžící ricínového oleje. Za 5 dní z ní vyšel
několikadecimetrový plochý článek, ale bolesti nepřestávaly, až jirodina odvezla na infekční
oddělení ve Fakultní nemocnici v Brně‐Bohunicích. Zbytek tasemnice si neprozřetelně 
neschovala, protože doufala, že je jejímu trápení konec a lékaře už potřebovat nebude.
V nemocnici vůbec nevěřili, že by mohlo jít o parazita a nasadili jejímu průsvitnému
pohublému tělíčku dietu jako všem ostatním. Odebrali jí třikrát stolici, provedli 3x vyšetření
krve, EKG, našli sice enormní počet eosinofilů, ale připisovali to nákaze larvální toxokarou,
na niž jedinou našli protilátky. Usoudili však, že při takovém množství protilátek toxocara je
již jistě z těla vypuzena. Výsledky druhého odběru krve se ztratily. Všechna ostatní vyšetření
byla negativní. Mou kamarádku, nadále s bolestmi, jen o kilo lehčí, propustili bez léků domů 
s doporučením, ať navštíví neurologa. Kamarádku jsem testovala podruhé a vyšlo prakticky
totéž: Toxocara canis, Ancylostoma duodenale, Strongyloides stercoralis, Hymenolepis nana,
Eurytrema pancreaticum, Trichuris trichiura, Schistosoma mansoni, Fasciola hepatica,
Fasciolopsis buskii, Opisthorchis felinens, Echinococcus multilocularis, Echinococcus
granulosus, Toxoplasma gondii a Enterobius vermicularis. Jen v tlustém střevě, odkud se
braly vzorky, 6 parazitů. Taenia saginata už zůstala jen v mozku, z žaludku zmizela – to byl
zřejmě ten 30 cm kousek, co vyšel podruhé.
Na tasemnice malé i velké neexistuje v této republice lék. Pokud ho někdo potřebuje, jedině 
lékař‐specialista jej základě pozitivních testů!!! objedná ze zahraničí a čeká se na něj několik
týdnů!!! Na telefonický dotaz nebyli v bohunické nemocnici na infekčním oddělení schopni
sdělit název léku na ploché  červy, v Praze na Bulovce museli hledat v knihách. Jedná se o
dva typy léků, oba lze sehnat ze SRN. První je CESOL je na bázi praziquantelu, 1 balení se
šesti tabletami stojí 23 euro, lék se užívá podle váhy, 60‐70 kg člověk by měl užít naráz 2 až 4
tablety. V případě zácpy užít projímadla. Zapíjet grepovou šťávou. Užít s jídlem. Na rod
Taenia stačí většinou jedno balení, na rod Hymenolepis je potřeba vyšších dávek, šest tablet
najednou, a počítat s tím, že kůru bude nutno za 14 dní – 21 dní zopakovat. Praziquantel je
též uváděn jako lék první voly na motolice. Druhý je YOMESAN na bázi niklosamidu, 1
balení obsahuje 4 tablety, stojí 15 euro, lék je šetrnější. Pro infekce rodem Hymenolepis, která10/27 
je houževnatější než rod Taenia, se doporučuje užít od jednoho do  čtyř balení za sebou.
V případě zácpy předem užít spolehlivá projímadla, jedno z doporučených je Glauberova
sůl. Yomisan se rozkouše a zapije vodou nebo pomerančovou, grepovou nebo citronovou
šťávou. Tasemničky trpasličí nemají rády kyselé. Yomesan je volně  dostupný. Navíc je
opravdu spolehlivý, tasemničky se většinou po léčbě nenajdou.
31.1.2008 ‐ tento příběh má pokračování: sehnala jsem pracně kamarádce Cesol z Německa.
Po užívání jí bylo několik dní hodně zle, ale pak začaly vycházet kousky různých  červů  
různých tvarů a velikostí. Kamarádka je už tentokrát odchytala do skleniček a zanesla do
Bohunic. Sestra na příjmu infekčního oddělení řekla, že se s tím v životě nesetkala, proto jí
nemůže říci, o jakou infekci se jedná.
11.12.2007 se dělal nový odběr krve na toxocaru kvůli ztraceným výsledkům.
31.1.2008 testy nebyly ještě hotovy. Důležité ale je, že kamarádce je po mnoha měsících zase
dobře, nemotá se, spí a má chuť k jídlu. Připomíná mi to Krampolovu scénku o  Českých
drahách. Vychovávají samostatné a přizpůsobivé jedince, protože nikdo neví, kdy kam
dojede a kde bude muset přespat. Naše zdravotnictví vychovává také k samostatnosti.
Donutí nás určit si diagnózu, sehnat si potřebné léky a přeložit si příbalové letáky.
22.2.2008 Další dva nálezy Taenia: jeden případ epilepsie, doprovázený úzkostmi a
zažívacími potížemi, druhý případ retardované a psychicky labilní ženy, náměsíčné od
dětství, se zažívacími potížemi, závratěmi, bolestmi svalů  a kloubů  a podezřením na
autoimunitní poruchu štítné žlázy. Začala jsem cíleně hledat tasemnici poté, co mi vyprávěla,
že tasemnici měla kdysi její matka. Našla jsem raná vývojová stadia v mozku a dospělou
v tlustém střevě. Kolegyně Š. z jižních  Čech hlásí u dvou klientů nález velkých tasemnic.
Jeden majitel tasemnice je  řezník a milovník syrového masa a jater. Tyto nálezy mne
samotnou zviklaly v přesvědčení, že rod Taenia se v populaci vyskytuje jen velmi zřídka.
TASEMNICE DĚTSKÁ    ‐   HYMENOLEPIS NANA (také tasemnice trpasličí)
HYMENOLEPIS DIMINUTA – příbuzná (údajně až 8 cm)
Velikost: 7 mm‐4 cm
Kde se může vyskytovat: v tenkém střevě, žaludku, žlučovodech, v játrech, ve
slinivce, v mozku. Tolik skripta, realita: všude. Z vajíčka se
líhnou dospělci v tenkém střevě, ve střevě se může vyskytovat
větší počet dospělců  najednou. Je BĚŽNÁ!, kosmopolitní,
snadno se šíří v dětských kolektivech.
Slabé nákazy bez symptomů, u silných se vyskytuje bolest břicha, bolest hlavy, ZÁVRATÉ,
NECHUTENSTVÍ, SVĚDĚNÍ POKOŽKY, PODRÁŽDĚNOST, ANEMIE. Podle učebnic byste
nabyli dojmu, že o celkem o nic nejde. Kdybych však měla hodnotit závažnost jednotlivých
parazitárních nákaz, rod Hymenolepis by zaujímal třetí místo za rodem Echinococcus a
Taenia, Lidé, kteří trpí touto nákazou, mají potíže vážnějšího charakteru.  Často je donutí
brát neustále léky, např. na tlak, je‐li H. v srdíčku, na alergie, na migrény, na astma, na
ekzémy, na opakované záněty močového nebo pohlavního ústrojí, na ředění krve, na štítnou
žlázu, atd. Je li tasemnička v oku, jde o závažnější poruchy vidění.11/27 
Hymenolepis s oblibou ucpávají urether a majitel pak obtížně močí, týká se i žen. Několik
mých klientů mělo podezření na prostatitidu nebo nádor na prostatě, a přitom problém byl
jinde. Je zvláštní, že rod Hymenolepis se vyskytuje na močopohlavním ústrojí  častěji než
jiní parazité, zřejmě  snáší lépe než ostatní druhy kyselé pH. Tasemničky trpasličí také
figurují u TINITU a HLUCHOTY častěji, než jiné druhy. Lidé, kteří mají převahu nákazy ve
formě Hymenolepis, jsou buď hubení, nebo alespoň  spoří a mívají urputné zácpy. Léčbu
znesnadňuje nedostupnost vhodných léků. Žádný alternativní způsob léčby (byliny,
homeopatika, detoxikace, vibrace levným Zapperem, makrobiotika) NIKOMU nezabral.
Mohu shrnout zkušenosti mnoha lidí. Bohužel je to VELMI  častá nákaza a já mohu klientům
ZATÍM pomoci jen omezeně. Opakuji vhodné léky: CESOL, YOMESAN.
Kauza: PaníX. z Prahy měla letité bolesti břicha, střev, v pravém podžebří – játra, žlučník,
úporné zácpy. Dva odběry stolice neprokázaly žádné parazity. Proto lékařka odmítla
předepsat antihelmintikum. Nasadila si  česnekovou kůru, po které vyšli roupi. Na
základě doneseného vzorku obvodní lékařka napsala Vermox. Po něm se bolesti přesunuly
ze střev do žaludku a byly nesnesitelné. Kolegyně D. jí vytestovala Hymenolepis v žaludku.
Paní navštívila oddělení parazitologie v Dětské nemocnici v Praze. Tam jí  řekli, že
tasemnička v žaludku být nemůže, že je to nesmysl. Odběry stolice nic neprokázaly. Protože
měla velké bolesti, lékařka napsala nový Vermox a paní kůru podpořila česnekovými nálevy.
Po této kůře vyšlo několik parazitů různých tvarů, především segmentované úzké útvary.
Vypůjčila si z knihovny atlas a sama si určila podle obrázků, že šlo o rod Hymenolepis a
měchovce. Úlovek odnesla do nemocnice, ale až po několika dnech, kdy byl vzorek už
vyschlý. V nemocnici nedokázali proto již nic určit. Paní je ale od té doby bez bolesti. (Oj, ta
moja Marsellla je ale šikovná).
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
MĚCHOŽIL ZHOUBNÝ   ‐   ECHINOCOCCUS GRANULOSIS
MĚCHOŽIL VĚTVENÝ  ‐      ECHINOCOCCUS MULTILOCULARIS
Velikost: 2 – 10 mm, učebnicový údaj je však pravděpodobně 
podhodnocený.
Kde se může vyskytovat: v těle psovitých šelem a hlodavců. Mezihostiteli jsou býložravci
(ovce, kozy, hovězí dobytek, koně), i  člověk. U nás jsou
podezřívány z přenosu lišky, obyvatelstvo je varováno, aby
tepelně  upravovalo lesní plody, které mohou být
kontaminovány jejich močí nebo výkaly. Pokud pes sežere
hraboše, nebo pokud sní maso z nuceného výseku, které
neprošlo kontrolou, nakazí se PES a od něj my. Nákaza od psa
je statisticky pravděpodobnější a většina nemocných
s echinokokózou chová psa nebo jej chovali jeho rodiče,
prarodiče. Nevylučuji přenos z matky na dítě, několikrát jsem
vytestovala měchožila jako nákazu vrozenou. (Tasemničky
totéž).
Hodnotím ho jako NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PARAZITÁRNÍ NÁKAZU, KTEROU MUŽETE V
EVROPÉ DOSTAT. Embryo vylíhnuté ze spolknutého vajíčka putuje tělem, krevním oběhem12/27 
do jater, sleziny, PLIC, ledvin, kostí, mozku, svaloviny, podkožního vaziva… Zde pomalu
rostou cysty. Dostane – li se do mozku, způsobuje těžký ZÁNÉT MOZKOVÝCH BLAN.
Uvnitř cyst jsou STOVKY hlaviček tasemnic (skolexy). Když CYSTA PRASKNE, její obsah se
vylije a tasemničky se roznesou krví a lymfou po těle. Nemocný může zemřít na
anafylaktický šok. Přežije‐li ho, má diseminovanou neboli ROZTROUŠENOU! hydatidózu.
Cysty se chovají jako NÁDOR: rostou, utlačují tkáň, ve které žijí, a METASTAZUJÍ. Cysty
mohou dosahovat velikosti 10‐ 20 cm. Člověk cítí potíže teprve tehdy, když cysta začne tlačit
na určitý orgán nebo tkáň. Klasická medicína je léčí vysokými dávkami albendazolu nebo
mebendazolu, nebo chirurgickým odstraněním cyst. Toto onemocnění může být i smrtelné.
Příznaky jsou různorodé podle napadeného orgánu a masivnosti infekce. Okolní státy hlásí
stovky případů echinokokóz. Zvláště jižní Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie. Jen u nás
nic. Co myslíte, je to tím, že se  České kotlině měchožil záměrně vyhýbá, nebo je to spíš
úrovní našich laboratoří a neznalostí našich lékařů, kteří ani neuvažují o podobné souvislosti
a nepošlou pacienta na testy? Podle učebnic jde o vzácnou nákazu a jeden smrtelný případ
nějakého Slováka se opisuje po desetiletí z učebnice do učebnice (MUDr. Bednář, MVDr.
Sedlák). Ale já měřím echinokokózu nepříjemně  často, především v souvislosti s těmi
nejvážnějšími onemocněními. Tito lidé trpí bolestmi nejrůznějšího druhu, bolí je kosti, svaly,
klouby, jsou extrémně unaveni. Měchožila větveného nalézám často u astmatiků, protože žije
v plicích. V plicních sklípcích rostou boubele a ztěžují výměnu plynů. Bolesti hlavy a
blokování krční páteře souvisí s přítomností echinokoka v páteřním kanále nebo
v mozkových plenách. Ale především je vidím u všech svých klientů, kteří
mají závažná nervová onemocnění!
NEEXISTUJE JEDINÝ z nich, který by měchožila neměl. Už to nemůže být náhoda, protože
se to týká nejméně 40 lidí. Ti klienti, kteří jsou na tom opravdu špatně, jej mají v mozku.
Jedná se o těžké DEPRESE, ALZHEIMERA, STAVY ÚZKOSTI a PANIKY, EPILEPSIE,
SCLEROSIS MULTIPLEX, PARKINSONISMUS, KRUTÉ BOLESTI HLAVY. K tomu se
přidružuje nesmírná ÚNAVA. Usuzuji z toho, že toxiny měchožila musí být výjimečně 
neurotoxické. V případech, kdy lékaři vyslovili podezření na RS, ale nepotvrdila se,
nacházím měchožila ne přímo v CNS, ale v mozkových plenách, nebo míše. I taková nákaza
dokáže poslat  člověka do invalidního důchodu. Tyto různorodé případy se liší jen
umístěním boubelí Echinokoka v mozku nebo v těle. U sclerosis multiplex v truncus
encephali, především v mezencephalu, u depresí je v diencephalu a mezencephalu
(hypothalamus nebo jeho okolí) u parkinsonismu v gliích, v mozkovém kmeni, periferních
nervech, u epilepsie v mozečku, prodloužené míše, occipitálním laloku. Našla jsem jej i u
jednoho případu vrozené hluchoty v ponsu, mozečku a temporálním laloku. Alzheimer  ‐ 
frontální lalok. V případě  mírnějších potíží, např. úzkostí nebo bulimie, astmatu, žije
měchožil v nižších patrech ‐ srdce, plíce, žaludek, střeva, játra. Mnozí mají navíc silné bolesti
KOSTÍ, KLOUBU, SVALU, PÁTEŘE a přesně tam se echinokok najde. Pokud je vrozený,
jedná se o ty případy dětí, které v noci pláčou, že je bolí kosti a rodiče je chlácholí, že je to
tím, že rostou. Závratě, třasy a tiky jsou třešinkou na dortu. A teď  si představte, že by
k těmto nemocem vůbec nemuselo docházet, nebo by se daly v raných stádiích relativně 
snadno stopnout, kdybychom se všichni pravidelně průběžně odčervovali tak, jak to děláme
se svými miláčky. A to se dá zařídit léky, které nejsou nijak závratně drahé! Zdroj: příručka
„Léčiva, používaná k terapii infekčních a parazitárních nemocí: „…u některých nemocných13/27 
je nutné v terapii pokračovat po dobu několika let.“ Jsem však přesvědčena, že i pokročilá
stádia nemocí má smysl deparazitovat. Neléčená nákaza měchožilem zhoubným nebo
větveným nemá dobrou prognózu.
Za všechny zoufalé nemocné: klient 33 let, otec myslivec, rodina chovala psy, on sám
myslivec, od dětství jedl zvěřinu. Před dvanácti lety těžký zápal mozkových blan.
V nemocnici v Bohunicích, kde 14 dní ležel na kapačkách, konstatovali cysty ve spodině 
lebeční, které si ale netroufli odoperovat a propustili ho domů. Od té doby se jeho potíže
zhoršují. Má kruté bolesti hlavy, kvůli kterým uvažoval i o sebevraždě, blokuje se mu
neustále krční páteř a v prodloužené míše cítí trvalý tlak. Jen jeho dvě malé děti ho drží nad
vodou. Často zvrací, aby si ulevil od bolestí v žaludku. Teď se přidaly i bolesti kyčelního a
kolenního kloubu, cítí bolesti ve svalech, v páteři, už nemůže bez bolestí sedět a to je  řidič.
Žádné další vyšetření u žádného lékaře (ortoped, neurolog, internista) nepřinesly výsledky.
Rodina ho proto považuje za simulanta, což zvyšuje jeho duševní utrpení z bolesti, bezmoci
a nepochopení okolí. Bohužel se jedná o diseminovanou hydatidózu , echinokok je v kostech,
kloubech, kloubních váčcích, mozku (truncus encephali), všech zažívacích orgánech,
ledvinách. Kromě toho je tu i nákaza měchovci a rodem Hymenolepis. Tento případ už je pro
odborníky, pokud mu nepomohou, mám obavu o jeho budoucnost.
12.3.2008 Odborníci si umyli ruce. Klienta jsem svědomitě  poslala na specializované
pracoviště do Prahy. Testy negativní, s vysvětlením, že je to vzácná nákaza. Sehnali jsme
Zentel a pracujeme s kvalitním Zapperem. Klient po mnoha měsících připustil, že bolesti
hlavy a blokování krční páteře jsou snesitelnější.
Jsem ráda, že se přidávají kolegové k pečlivějšímu měření parazitů  a potvrzují vysokou
četnost i těch parazitů, kteří by měli být podle učebnic vzácní. Kolegyně Š. z jižních  Čech
dochází ke stejným šokujícím číslům, co se týče výskytu echinokoka a tasemniček.
10. 3. 2008 ‐ ke kolegyni Š. přišla konečně klientka s roztroušenou sklerózou. Kolegyně nejen
že vytestovala echinokoka, ale byl v mezencephalu. Zatančila jsem si kozáčka.
MOTOLICE THAJSKÁ                        ‐  OPISTHORCHIS VIVERRINI
MOTOLICE JATERNÍ                          ‐  FASCIOLA HEPATICA
MOTOLICE JATERNÍ                           ‐ FASCIOLOPSIS BUSKII, největší
MOTOLICE ŽLUČOVÁ                        ‐ CLONORCHIS SINENSIS
MOTOLICE PS Í                                   ‐ OPISTHORCHIS FELIENEUS
MOTOLICE PLICNÍ                              ‐ PARAGONIMUS WESTERMANI
MOTOLICE SLINIVKOVÁ                   ‐ EURYTHREMA PANCREATICUM
(není v počítačovém programu)
Velikost: 20 ‐ 30 mm
Ploší červi, mají přísavky s trny, kterými se lépe uchycují na
tkáni hostitele. Už jejich název napovídá, že si naši předkové
všimli souvislosti mezi tímto parazitem a točením hlavy.
Američtí vědci je dávají do souvislosti s roztroušenou14/27 
sklerózou. Dr. Hulda Clarková je dává do souvislosti
s rakovinou a s únavovým syndromem. Motolice jsou běžné.
Rády ucpávají žlučovody, a když se kolem nashromáždí ještě 
cholesterolová zátka, na ultrazvuku pak imitují „žlučové
kameny“. Jejich larvy putují tělem jako larvy každého parazita,
takže je můžeme najít prakticky všude. Ze zažívacích
orgánů játra, slinivka, žaludek, střevo. Vyvolávají chronické
hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy,
ALERGIE. Motolice slinivková žije především ve vnitřně 
sekretorické  části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů,
nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké. Všechny
motolice zhoršují metabolismus, a proto je  často nacházím u
lidí s NADVÁHOU.
Způsob přenosu: z masa býložravců, kteří pozřou cerkárii přichycenou na stéblu
trávy, nebo na vodnírostlině. Z krabího a rybího masa, špatně 
tepelně upraveného.
Na motolice nezabere Vermox, Zentel je také slabý. Motolice omezí, ale nezahubí. Tady
pomůže jen Cesol nebo kvalitníZapper.
Kauza: kolegyně  Ž. K. z Újezdu u Brna zjistila, že většina sousedů z Újezdu a okolí, kteří
k ní přijdou na testy, mají bez ohledu na věk všichni Schistosomu hematobium. U ní samotné
jsem našla stejného parazita. Schistosomu mansoni jsem našla u klientky, která bydlí o
vesnici dál. Celá oblast bere vodu z Vyškovska. Uvažovaly jsme i o nákaze z místního
koupaliště. Je to nezvyklý nález, Schistosomy jsou příbuzné motolic a považují se za
onemocnění tropů a subtropů. Kolegyně chce zainteresovat odbornou veřejnost a přijít věci
na kloub. Schistosomy nejsou neškodní parazité a kolegyně může svým objevem zachránit
zdraví mnohých svých sousedů. Cestujeme, žije mezi námi stále více cizinců, pracují
v restauracích a koupou se s námi. Tato věta není namířena proti přistěhovalcům, ale proti
úzkoprsé představě, že co je psáno v učebnici, je dáno a tropická nákaza se u nás nemůže
vyskytovat. Pomocí přístroje Salvia můžeme rozšířit a upřesnit naše znalosti o výskytu a
frekvenci jednotlivých virů, bakterií a parazitů. Většinou je realita mnohem horší, než si
umíte představit, v lidech žijí nejrůznější zdánlivě exotičtí hosté. Lékaři o tom nemají ani
zdání. Nejsem sama, která měří velmi  často Neisserii gonorrhoeae  ‐ kapavku, a její výskyt
odhaduji na 40% až 50% obyvatel. Narazila jsem už i na Treponemu pallium, Vibrio cholerae
a Mycobacterim leprae, všechno měřeno vícekrát s časovým odstupem. Mycobacterium
leprae jsem naměřila už pěti lidem a kolegyně N. M. z Frýdku Místku ji už vytestovala také.
Léky tady neexistují ani na specializovaných pracovištích, jedna klientka chudák marně 
pátrala. Prostě tady být nemůže, tak tu není, a na co léky.
VLASOVEC PSÍ       ‐    DIROFILLARIA IMMITIS
VLASOVEC               ‐    DIROFILLARIA REPENS
(nejsou v počítačovém programu)15/27 
Vlasovec psí způsobuje plicnífilariózu, druhý vlasovec napadá podkoží.
Způsob přenosu: Vlasovce přenáší bodavý hmyz. Vlasovci jsou běžně rozšířeni u
psů v USA a v jižní Evropě. Tam jsou závažným zdravotním
problémem. Zvláště v jižním Řecku. Přenos komárem. Opět se
předpokládá, že u nás jsou ojedinělí i u psů, natož u  člověka.
Zatím jsem narazila na 4 klienty s filariemi, v jednom případě 
šlo o přenos z matky na dceru. Je to tedy nákaza, která je u nás
pravděpodobně už dlouho. Další klientka hodně cestuje,
dlouhodobě pobývala na jihu, další klientka chová psy. Pro Dr.
Clarkovou to byla běžná nákaza, se kterou se potýkala denně.
Kde se může vyskytovat: Dospělci vlasovce psího žijí v plicních tepnách a v pravé srdeční
komoře, proto jim anglicky mluvící národy  říkají HEART
WORM.
V naší zemi neexistuje lék na tyto parazity, kdysi se používal Ivermectin, ten je
stažený z prodeje a podává se pouze psům nitrožilně. Další možnosti jsou STROGHOLD,
MILBEMAX, účinná látka filamektin. Mluvíme o veterinárních léčivech. Léky na ploché a
oblé červy na ně nezabírají, takže těmto nemocným zbývá jediná možnost, jak se pokusit
nákazy zbavit: kvalitní zapper.
MIKROFILÁRIE ‐  WUCHERERIA BANCROFTI
BRUGIA MALAYI
VLASOVEC MEDINSKÝ  ‐  DRAKUNCULUS MEDIENSIS
Jsou to tencí, vláknití   červi, přenášení  členovci. Jejich larvy
mají mikroskopické rozměry, a proto se jim říká mikrofilárie.
Kde se může vyskytovat: Kolují krví nebo se vyskytují v kůži. Dospělé filárie mají formu
podkožní a lymfatickou.
Způsob přenosu: Lymfatické druhy jsou přenášeny komáry.
Paraziti ucpávají mízní cesty a způsobují otoky. Následkem toho vzniká zánět ledvin a
edémy. Podkožní filariózy jsou přenášeny korýši nebo hmyzem. Jsou rozšířeny v tropech a
subtropech. Onemocnění se projevuje svědícími puchýři, později abscesy. Z mikrofilárií
známe všichni vlasovce medinského, kterého Afričané a Asiati navinují velmi pomalu na
dřívka, aby vlasovce nepřetrhli, a takto jej postupně  vytahují. Neporušený vlasovec
namotaný na hůlce byl znakem dobrého lékaře a od toho je odvozen symbol pro
lékařské povolání – Aeskulapova hůl. Na tuto infekci jsem bohudík zatím nenarazila.16/27 
TASEMNICE PSÍ  ‐ DIPILIDIUM CANINUM
Středně velká tasemnice.
Způsob přenosu: Konečným hostitelem pes, kočka, ale i savci a ptáci.
Mezihostitelem blechy a všenky. Parazit se vyskytuje po celém
světě.
Onemocnění se projevuje bolestí břicha a svěděním v oblasti konečníku.
ŠKULOVEC ŠIROKÝ  ‐  DIPHYLLOBOTHRIUM LATUM
ŠKULOVEC  ‐  DIPHYLLOBOTHRIUM PACIFFICUM
Je to největší parazit člověka. Může dosahovat délky 8 – 10 m,
jeho vývoj jde přes sladkovodní buchanky a sladkovodní ryby.
Vyskytuje se v oblasti velkých  řek a jezer v Evropě, Severní
Americe a na Sibiři.
Způsob přenosu:   Člověk se nakazí, když jí syrové ryby.
Onemocnění se projevuje zažívacími potížemi, únavou a chudokrevností. U D. P. jsou
zdrojem nákazy mořské ryby. Vzácná nákaza (zatím).
Zmíním se ještě o dvou parazitech, náležejících k PRVOKUM:
PROTOZOA
Kromě Giardia intestinalis (bičíkovec), Entamoeba histolytica (amoeba) a Balantidium coli,
(nálevník), o kterých jsem se už zmínila, nejčastějším prvokem, se kterým se setká
každý detoxikační poradce několikrát denně, je toxoplasma gondii.
TOXOPLASMA GONDII
Patří k výtrusovcům, kokcídiím.
Způsob přenosu: Kočka je definitivní hostitel, ale člověk může být jedním z dvou
set mezihostitelů. Kočka vylučuje infekční oocysty trusem, ty na
vzduchu dozrávají a za několik hodin jsou infekční. Kočka se
umývá a zanese si oocystu na srst a my ji pohladíme,
neumytýma rukama pak něco sníme. Nakazit se však můžeme
i nedostatečně  tepelně  upraveným masem, nebo přenosem
z matky na dítě. Ve střevě  nakaženého hostitele se z oocysty
aktivně uvolňují zralé sporozoity rohlíčkovitého tvaru. Oocysta
má 11 – 12 mikrometrů, nemůžeme ji tedy spatřit. Sporozoity
majírozměr 2 x 8 mikrometrů.
Kde se může vyskytovat: Sporozoity pronikají do nejrůznějších orgánů hostitele, včetně 
mozku, oka, ucha, svalů, zažívacích i pohlavních orgánů atd.17/27 
Toxoplazma je lymfotropní, proto ji můžeme přednostně najít
v lymfatické tkáni, ucpává lymfatické uzliny. Tak jako borrelie,
je to patogen, který lze najít ve všech tkáních.
Při akutní nákaze se můžeme setkat s těmito symptomy: zduření lymfatických uzlin na krku
a šíji, teplota až horečka, oslabení toku lymfy, bolest hlavy a svalů, celková únava, výjimečně 
vyrážka s puchýřky a pupínky, hepatitida, encefalitida a myokarditida. Nakazí‐li se matka
během těhotenství, může dojít k potratu, nebo poškození plodu. Toxoplasma gondii může
přispívat k neplodnosti.
Další stadium toxoplasmy jsou tachyzoiti a bradyzoiti. Tachyzoiti se mohou množit, ale při
imunitní odpovědi hostitele se stáhnou do tkáňových cyst, a promění se v bradyzoity
uvnitř hostitelské buňky. Bradyzoiti jsou méně  agresivní vůči hostiteli, mají snížený
metabolismus a tím na sebe minimálně  upozorňují. Unikají tak pozornosti imunitního
systému hostitele (T‐lymfocyty, NK‐buňky). Nastává rovnováha mezi hostitelem a parazitem
a infekce se dostává do latentní fáze. Imunitní systém hostitele není schopen parazita jednou
provždy zlikvidovat, ale ani parazit již nemá možnost uvolnit se z cyst a množit se.
Výjimkou jsou vážné poruchy imunity, nebo užívání imunosupresiv. Pak se reaktivovaná
toxoplasmóza projevuje jako zánět mozku (RNDr. Sedlák, MUDr. M. Bednář). Jaroslav Flégr
z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze vystoupil před časem v televizi,
kde prezentoval výsledky posledního výzkumu. Co se týče četnosti záchytu a odhadovaného
procenta toxoplasmy v populaci, je to stará písnička: zatímco v Praze má být procento
nakažených kolem 30%, ve zbytku republiky kolem 40%, okolní státy (Německo, Francie,
Rakousko) hlásí 50% až 60% infikovaných obyvatel. Opět je vidět rozdíl v práci našich
laboratoří a těch na západ od nás. My detoxikační poradci bychom to číslo posunuli ještě o
desítku nahoru. Pan Flégr uváděl zajímavé souvislosti. Toxoplasma zvedá testosteron u
mužů, (agresivita, sobectví, nestálost), ale snižuje testosteron u žen. Lidem s toxoplasmózou
se rodí více chlapců. Potomci mužského pohlaví totiž pravděpodobněji budou více cestovat,
pobývají více mimo domov a mají za život větší šanci setkat se s kočkovitou šelmou. Lidé
nakažení toxoplasmózou jsou méně pozorní, náchylní k rizikovému chování, jsou statisticky
častějšími účastníky dopravních nehod. Paraziti manipulují svými hostiteli. Jen si myslíme,
že rozhodujeme sami o tom, co uděláme.
BABESIE
Babesie patří k prvokům, piroplasmiím.
Jsou to velmi drobní parazité (1,2 až 2 mikrometry).
červených krvinek. V erytrocytech probíhá dělení.
Způsob přenosu: Mezihostitelé jsou teplokrevní obratlovci. Přenos klíštětem. Tam, kde
naměřím u klientů borrelii nebo klíšťovou encefalitidu, vždy
také zjišťuji, zda nejsou přítomny babesie. Babesia divergens a bovis
jsou vážná až smrtelná onemocnění, ale v našich podmínkách přichází
do úvahy spíše jen mírnější forma Babesia microti. Je provázena
únavou, horečkou, bolestmi hlavy, kloubů  a svalů. Možná svádíme
mnohé symptomy na borrelii, a zatím jsou na vině přídavné infekce,18/27 
jako Rickettsie, Ehrlichie, FSME, nebo právě  babesie. Tam, kde má
klient zátěže ve slezině, má onemocnění horší průběh.
Dle učebnic jde o vzácné onemocnění, nicméně se připouští, že když se protilátky najdou i
v Evropě, patrně lehké infekce babesiemi unikají pozornosti (MUDr. Bednář). A to unikají.
Babesie měřím běžně, naměřila jsem je i sobě, z mých klientů  odhaduji tak na 30%
infikovaných. Babesie jsem začala měřit po mezinárodní konferenci v Praze v květnu 2007,
kdy kolegyně ze SRN popisovala, že babesie jsou v její zemi velký problém. A zase – že by se
o pár desítek kilometrů  dál už nákaza nevyskytla? Babesie vzhledem ke své nepatrné
velikostireaguje na detoxikaci. Klasická medicína ji léčí kombinací chininu s klindamycinem.
PROČ  O PARAZITECH NEVÍME?
V tomto směru nás nikdo nevzdělal. Ani škola, ani rodiče, ani lékaři. Nejvíc v obraze jsou
doktoři přírodních věd a veterináři. Pro ně tato skutečnost není překvapením. Lékaři ale
často vůbec nedávají do souvislosti ani do očí bijící symptomy. Už jsem zažila, že na stížnost
pacienta, že bezdůvodně  hubne a svědí ho konečník, slavný lékař  odpověděl: To máte
borrelii v žaludku a plísně v tlustém střevě. Jedna obvodní lékařka mi  řekla, že lékaři mají
instrukce, aby při banálních onemocněních (bolesti hlavy, břicha, průjmy, zácpy,
nechutenství, prudké hubnutí, nevolnost a zvracení) přednostně  zvažovali parazitární
nákazu. V praxi se s tím ale nesetkáte. To nejběžnější z mikrobiologie, co lékaři stále dokola
uvádějí jako příčinu potíží, je streptokok, stafylokok, chřipkové viry a ještě tak borrelie. U
bakterií si tak zdůvodní nasazení antibiotik a je vyřízeno. Také si postěžovala, že za celou
její mnohaletou praxi se ještě nesetkala s laboratoří, která by uměla parazity najít, přestože
občas vzorky na rozbor posílá a podle symptomů  pacientů  parazity tuší. Testy se
vracejí negativní, což lékaře  časem odradí, aby to ještě zkoušel. Našich parazitologických
laboratoří je málo. Nejsou tak dobře vybaveny jako pracoviště  bakteriologů  a virologů,
neškolí se tolik pracovníků pro tato oddělení, protože lékaři o jejich práci jeví menší zájem.
Laboranti proto nemají dostatečnou praxi a někdy jde i o lidský faktor – pečlivost a rychlost.
Vzniká tak začarovaný kruh. Dalším úskalím jsou samotné testy. Test ELISA, který se
nejčastěji používá ke stanovení protilátek, je levný a chybový. Lékaři to vědí. Selhává i u
průkazu borrelie. Kolektiv lékařů, vedený MUDr. Bartoňkem, z pražské kliniky zaměřené na
borrelii, přiznává, že je falešně negativní z 50% až 70%. A na těchto testech závisí zdraví
tisíců lidí!!! Všude tam, kde hledáme protilátky a ne přímo parazita, může dojít k chybě.
Podle MUDr. Miroslava Mikuleckého, CSc., z kliniky infektologie a geografické medicíny
v Bratislavě, organismus nemusí z nějakého důvodu protilátky tvořit, buď  má sníženou
imunitu, nebo malý počet jedinců nemusí vyvolat imunitní odpověď. MUDr. Mikulecký je
odborníkem na helminty, především na toxocaru. Ptala jsem se ho, co si myslí o spolehlivosti
testu Elisa. Vyjádřil pochybnosti, neboť  už se stalo, že dvě  různé laboratoře dospěly
k opačným výsledkům. Ve stolici se vajíčka také nemusí najít, pokud už jsou parazitirozesetí
po těle. Parazit nemusí být momentálně ve střevě. Proto by se správně mělo dělat několik
odběrů  stolice po delších  časových odstupech a to se v praxi neprovádí. Upustilo se i
análních otisků v případě enterobióz. Dalším průkazem je už jen biopsie, což za živa často
nepřichází příliš v úvahu. Podotýkám,že např. zjistit měchožila se spolehlivěji dá metodou
PCR – polymerázová řetězová reakce, kdy i z nepatrného množství materiálu se dá sestavit19/27 
celá DNA a podle genetické výbavy parazita jej přesně určit.Provádí GENSERVIS BRNO při
Veterinární fakultě a GENSERVIS PRAHA, katedra parazitologie při Přírodovědecké fakultě 
UK. Test stojí kolem 500 – 1.500,‐Kč.
Nejzávažnější nákazy  ‐  Echinococcus a Hymenolepis  ‐  můžeme dostat od psů. V ČR je
evidováno 2 000 000 psů. Připočtěte ty neevidované. Jsme státem s největším počtem psů na
počet obyvatel. V tomto směru trumfneme i Angličany. Přitom jsme národem, který není
zvyklý po svých čtyřnohých přátelích uklízet. Rozšlapané a větrem rozvířené psí výkaly pak
dýcháme, naše děti si hrají ve znečištěných pískovištích. Nepořádní  Češi jen sklízejí, co
zaseli.
Přemýšlela jsem, proč   se nenajdou protilátky proti parazitům ani v případě, že pacient
donese lékaři úlovek a fyzický důkaz. Jedno z možných vysvětlení by mohlo být i to, že
organismus netvoří, nebo tvoří jen velmi neochotně protilátky proti VROZENÝM infekcím.
Je naivní se domnívat, že parazit se neprožere placentou, když je schopen se dostat přes
střevní stěnu. Všechno, co má v těle matka, může mít i dítě. Rodinní příslušníci mívají
podobné parazitární zatížení. Potom proti těmto prastarým zátěžím tělo nebojuje.  Často to
mohou být letité spící cysty, které začnou ožívat až po prvních tabletkách antihelmintik.
Jejich metabolismus je sice snížený, nikoliv však nulový. Toxiny z těchto cyst přispívají
k chronickým záhadným chorobám. EAV je tak často jediná možnost, jak se dobrat příčiny
potíží. Sérologická vyšetření selhávají. A protože s parazity po generace nebojujeme,
přibývají.
Dále se stále jasněji prokazuje, že parazité roznášejí viry a bakterie po těle. URČITÉ VIRY A
BAKTERIE MAJÍ AFINITU K URČITÝM PARAZITUM. Samička parazita předává svou
virovou a bakteriální výbavu larvám a vajíčkům, tak jako lidská matka předá potomkům
viry, bakterie a parazity. Pokoušet se proto zbavit se virů  a bakterií bez předchozího
odčervení je marná práce. A naopak, znova a znova žasnu, že i u velmi starých lidí se dá
dosáhnout toho, že jejich orgány, zbavené parazitů, vykazují ideální hodnoty. Možná
krátkodobě, ale přece. V orgánu, který jste  čerstvě  zbavili parazita, nenaměříte
ŽÁDNOU BAKTERII, ŽÁDNÝ VIRUS, i kdyby měsíc před tím orgán vykazoval
dvacetipoložkovou mikrobiální zátěž. Nezapomenu na pětaosmdesátiletého muže, kterému
jsme kvalitním zapperem odstranili parazity za slinivky a já jsem pak několikrát po sobě,
s opakovanou kalibrací, naměřila jeho slinivku v normě. Bránil se: „Ale já mám náběh na
cukrovku!“ Říkám mu: „ V této chvíli ne.“
Podezření na parazity můžete mít při těchto symptomech:
1. TŘASY, TIKY, ZÁŠKUBY SVALŮ, VIBRACE, VNITŘNÍ CHVĚNÍ, NOČNÍ
ZÁŠKUBY TĚLA.
Srdeční synkopy a arytmie nejsou ničím jiným než záškuby srdečního svalu.20/27 
2. ZÁVRATĚ, TOČENÍ HLAVY, ZATMĚNÍ PŘED OČIMA S POCITEM NA OMDLENÍ.
Parazita najdeme v těle i tehdy, když se tyto potíže objevují jen zřídka, nebo se
objevovaly v minulosti.
3. DEPRESE, ÚZKOSTI, POCITY TÍSNĚ, NEVYSVĚTLITELNÁ PANIKA, STRACH ZE
SMRTI, MYŠLENKY NA SMRT.
Jedna klientka to popsala slovy: „Nic se neděje, všechno je v pořádku, ale já přesto
trpím úzkostí a panikařím. Asi budu hysterická.“ Dvacetiletý klient: „Nevím, co se to
se mnou děje, jestli snad neumírám“.
Další klientka: „Mám perfektní rodinu a všechno je v pohodě, jen já tu pohodu
kazím! Neumím si ji užít a nevím proč! Pořád si dělám starosti, že se stane něco
strašného.“ To se týká i velmi mladých lidí.
4. PORUCHY VIDĚNÍ: DVOJITÉ A ROZMAZANÉ VIDĚNÍ, ZAMLŽENÉ VIDĚNÍ  ‐ 
JEDEN Z PRVNÍCH PŘÍZNAKŮ ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY. POCIT CIZÍHO
TĚLÍSKA V OKU. TEČKY A ŠMOUHY, KTERÉ PŘIBÝVAJÍ.
Proti bílému pozadí můžete možná vidět okrouhlé pravidelné skvrnky, tmavé se
světlým středem, jakoby pospojované řetízkem. To mi popisovalo alespoň šest lidí. Je
známa očníforma larvální toxokarózy, ale v oku najdete všechno možné. Mohou tu
žít larvy všech druhů parazitů, všechny bakterie a viry, které je možno nalézt jinde
v těle. Co si máme myslet o pravidelných útvarech, připomínajících žabí vajíčka?
Znamená to, že do oka doputují dospělci a kladou tu vajíčka? Očař  nic nenajde.
Očařce jedné mé klientky jsem poslala  článek o larvální toxokaróze od MUDr.
Mikuleckého. Řekla, že o tom v životě  neslyšela.
Kauza: Asi šedesátileté ženě, která ztrácela zrak, jsem vytestovala v oku
Hymenolepis nana, echinoccoccus a toxoplasmózu. Začaly jsme oko  čistit našimi
dreny, prozatím bez antihelmintik z obavy před rozsevem parazit. nákazy. Po měsíci
kapání echinokok zmizel a tasemnička se odstěhovala do mozku. Nicméně paní na
kontrole u očaře přečetla o dva řádky víc, než obvykle, přestože předtím se zrak stále
jen horšil. Zeptala se očaře, zda je možné, aby měla v oku parazity.  Řekl, že to je
možné jen v Africe. Neučili se o toxokaře ?
Kauza: přivedli mi pětiletou holčičku, která začala šilhat, nikdo neví proč. Narodila
se zdravá. V době, kdy mi ji přivedli, ji zrovna dětská lékařka zbavovala nákazy
roupy. Děti se na pískovišti  často nakazí škrkavkami. Děvčátko mělo
škrkavku dětskou na okulomotorickém nervu. Babička, která dítě  přivedla,
nechápala, co jí vysvětluji a dítě jsem už neviděla.
Jedné z klientek, co vidí vajíčka ve svém oku, jsem našla 7 druhů parazitů. 17 let
se snaží marně  přesvědčit lékaře, že parazity má, aby jí pomohli. Ona o nich ví.
Někdy se jí pod rukou břicho vlní a samovolně pohybuje. Se seznamem parazitů,
které jsme našly, šla znovu k lékaři. Nenašel se ani jediný.21/27 
Jiná klientka mi děkovala, že konečně  pochopila, co se s ní dělo v dětství: viděla
pohybující se útvary ve svém oku a bála se to někomu říci, aby si o ní nemysleli, že je
blázen.
Kolegyně  D. našla toxokaru v oku dospělé ženy, která začala nedávno
bezdůvodně šilhat. Alespoň očaři by měli být proškoleni.
5. ARYTMIE, TACHYKARDIE, SYNKOPA  ‐  VYNECHÁNÍ TEPU, BUŠENÍ SRDCE,
VYSOKÝ TLAK.
Škrkavky, háďátka a motolice jsou nejčastějšími pachateli. Srdcaři mívají úzkosti.
6. AUTOIMUNITA.
Paraziti navozují autoimunitní procesy ve tkáni, ve které se vyskytují. U jakéhokoliv
autoimunitního onemocnění se teď  už přednostně  dívám po parazitech. Nikdy
nejsem zklamaná.
7. ASTMA.
Larvy při migraci málokdy vynechají plíce. Pokud čtete pozorně, neexistuje parazit,
který by je minul. Plíce jsou vděčným námětem k detoxikaci, protože se daří
odstraňovat letité „neléčitelné“ potíže. Plíce sice také často  čistíme nadvakrát, ale
úleva bývá už po prvním kole. Složitá vysvětlení, která občas  čtu, že astma souvisí
s karmou, nervy, nebo psychikou, mi dnes připadají legrační. U těžkých astmatiků je
standardní zátěží Echinococcus multilocularis  ‐  měchožil větvený. Viděla jsem na
internetu rentgenový snímek plic ukrajinského chlapce, trpícího silným kašlem. Na
snímku byly vidět bělavé okrouhlé flíčky. Lékař  to bravurně vyhodnotil jako nákazu
echinokokem. Cysty odebíral chirurgicky. V plicích astmatiků, abych byla přesná, ale
také kromě  parazitů  nacházím vrozené Mycobacterium tuberculosis, Bordetellu
pertussis , borrelii a další bakterie a viry.
8. RAKOVINA.
Dá se vyměřit souvislost mezi parazity a nádorovým onemocněním. MUDr. H.
Clarková i američtí lékaři kladou rovnítko mezi rakovinu a metabolity parazitů. Je to
logické, parazit svými toxiny i mechanickým působením natolik poškodí tkáň, že ta
se pak už neubrání onkologickým změnám. Možná změním názor, zatím vidím
souvislost jen nepřímou. Snad je možné, že cysty tasemnic, především echinokoka,
mohou být omylem považovány za nádor. V ojedinělých případech může echinokok
dosáhnout i větších rozměrů. Klient‐veterinář  mi vyprávěl historku z Ukrajiny:
„těhotná“ žena neporodila ani devátý, ani desátý měsíc. Jedenáctý měsíc jí vytáhli
z břišní dutiny několikakilogramovou cystu Echinokoka granulosus. Lékaři našich
východních sousedů s echinokokem běžně počítají. Veterinář mi  řekl, že se má za
to, že echinokok potřebuje ke svému vývoji vyšší průměrné teploty a je to nákaza
jižních krajů (Mluvil o psech). Já to ale nechápu: je to parazit a přechází z hostitele do
hostitele, kde má vždy zajištěnu jeho tělesnou teplotu.22/27 
9. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA.
Pokud sledujeme, kudy se larvy všech parazitů ubírají, je to hrtan a hltan. Snadno se
zachytí na této překážce a už se tam zabydlí. Rozběhne se tu autoimunitní proces.
Typické pro roztroušenou sklerózu.
10. KUŽE ‐ BOULIČKY POD KUŽÍ.
Mohou být způsobeny: háďátky střevními, tasemnicemi velkými i malými,
svalovcem stočeným, měchožilem zhoubným, psí nebo kočičí škrkavkou a roupy.
Cysty parazitů jsou chráněny vícevrstevnými obaly a jsou velmi odolné. Citrónovitá
pouzdra svalovců zvápenatí a jsou pak prakticky nezničitelná. Živá larva tu přežije
až 30 let. I když se považuje nákaza svalovcem pomalu za smrtelné onemocnění,
někteří autoři se domnívají, že pokud je počet larev v těle nízký, pacient může být i
bezpříznakový (RNDr. Klimeš). Bouličky pod kůží i jinde v těle mohou tvořit i
filárie.
11. ATOPICKÝ EKZÉM
Jsem šťastná, že už jsem přišla na kloub hlavní příčině  atopického ekzému.
Odstraňování virů, bakterií, plísní a neživých zátěží nevedlo k cíli. Zlepšení byla tak
mírná, že nestála za řeč, nebo byla přechodná.
Kauza: mladá asi třicetiletá žena, od dětství ekzém. V mládí šilhala, pak se to samo
upravilo. Dříve bývaly závratě, dnes vzácně. Ekzém zvládán přísným stravovacím
režimem. Bušení srdce. Úzkosti. Nepřiměřená chuť k jídlu. Návaly a pocení. Paraziti
ve všech orgánech, Ascaria, měchovci, háďátka, toxokara, roupi a tenkohlavec. Při
testování jsem hledala souvislost mezi pojmem „atopický ekzém“ a parazity.
Souvislost vyšla ke všem parazitům kromě  roupa. Lék VERMOX používám při
testování pro kontrolu. Reakce na něj byla silná a pozitivní. Od té doby se u všech
ekzémů už rovnou soustředím na parazity. Z celé škály virů, bakterií a parazitů, které
naměřím v celém těle, paraziti vyjdou k pojmu „ekzém“ VŽDY a mají také pokaždé
početní převahu nad viry a bakteriemi. Hledám především škrkavky a háďátka.
12. KLOUBY a PÁTEŘ.
Jen zopakuji: parazité mohou být v kloubech, ale i kolem nich v kloubních váčcích,
ale také i v kostní dřeni a v páteřním kanále. Toxiny parazitů  zvyšujírevmatoidní
faktor. Ten, kdo má souběžně  s revmatickou artritidou i potíže psychické (deprese),
ten sleduje „přelévání“ problémů   z hlavy do kloubů  a opačně  zhruba ve tři‐  až
čtyřtýdenních intervalech. Může to mít souvislost s několikatýdenním parazitárním
cyklem.23/27 
13. ÚNAVOVÝ SYNDROM.
Tady si nedělám ambice, že by parazitární toxin byl jediným spouštěčem tohoto
složitého syndromu. Ale parazitární toxin určitě neblahým dílem přispívá k dané
diagnóze.
14. MIGRÉNA.
Totéž, parazit je jen dalším kamínkem do mozaiky možných příčin. Migréna se
spouští vždy, když se dá larva do pohybu. Tehdy máme také zvýšené bílé krvinky a
zvýšenou teplotu. Proto mohu navázat další záhadnou diagnózou:
15. SUBFEBRILIE.
Kolísavá nebo stálá zvýšená teplota bez zjevné příčiny. Neúměrné pocení. Tito
lidé mají více druhů  parazitů, a ve větším množství. Teploty se zvedají vždy,
když larvy migrují (MUDr. RNDr. F. Stejskal)
16. NESPAVOST.
Pomineme‐li sociální a psychické faktory, paraziti přispívají k nočnímu neklidu,
protože jsou aktivnější v noci. V případě roupů o jejich podílu na nespavosti nikdo
nepochybuje. O parazitech se dále se dočtete, že jsou aktivnější za úplňku, kdy je
většina lidí citlivější k vnějším vlivům. Také kolem úplňku býváme nafouklí po jídle
více než za novu. Nedivila bych se, kdyby byli v průběhu roku aktivnější na podzim
a přispívali k depresím.
17. ALERGIE.
Nekonečné rýmy, vodnaté nebo hlenové, mohou být způsobeny neustálým bojem
našeho imunitního systému s larvami i dospělci parazitů  ve vedlejších nosních i
čelních dutinách. Paraziti vyhledávají duté orgány a místa, která nejsou příliš
promývána neustálým tokem krve nebo lymfy. V dutinách mají ideální podmínky.
Z dutin už je jen skok do oka, slzný kanálek je autostráda. Nejčastěji tu nacházím
drobounká háďátka, ale i larvy škrkavek, měchovců a motolic. Toxin háďátek svědí
nejen na kůži, ale i v oku a v nosní sliznici. Vdechování pylových zrn mnoha bylin,
které jsou jinak třeba léčivé, vyrušuje parazity z klidu, nutí je se pohybovat, hledat
klidnější útočiště, nebo naopak je stimuluje k páření. Potravinová alergie se dá
vysvětlit ještě  snadněji: určitý druh potraviny parazitům „chutná“. Začínám
sestavovat tabulku, kteří parazité vyžadují jaké potraviny. Například slinivková
motolice si pochutná na cukru, medu, čokoládě, máku, rýži, pšenici, ale maso, sýry a
vejce jí nejedou. Motolice jaterní a žlučová zase preferuje maso, sladkým a chlebem ji
neuctíte. Jednostrannou dietou, dlouhodobým odepřením pochoutek našim24/27 
podnájemníkům bychom zřejmě dosáhli jejich vyhubení přirozeným, ekologickým
způsobem, potíž je však v tom, že máme každý několik druhů parazitů a nemohli
bychom tedy jíst nic. Proto zřejmě  zabírá Breussova dieta. Lidé při déletrvajících
hladovkách uvádějí pocit projasnění v mozku, kam se už nedostanou parazitární
toxiny. Ke zkoumání této souvislosti mne přiměla klientka, která mi popisovala, že
čas od času má neudržitelné nutkání splácat všechno možné a střídat slané, sladké a
kyselé chutě, nezřízeně  se přejí a pak je na nějakou dobu klid. Klientka má oblé i
ploché parazity.
18. SJÖGRENUV SYNDROM.
Jedná se o vysychání slinných žláz. Syndrom je považován za AUTOIMUNITNÍ
onemocnění. Dává se do souvislosti s EBV. Tato teorie se zdála být logická, protože
EBV se množí ve slinných žlázách, spouští autoimunitní pochody a je tak častý, že se
většinou u těchto lidí najde. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem našla u dvou
klientů ve slinných žlázách pouze háďátka, po EBV ani památky.
19. TINITUS.
Když zjišťuji příčinu tinitu nebo nahluchlosti u svých klientů, pracně měřím veškeré
zátěže zvlášť na středním i vnitřním uchu a na ušních nervech. Tyto zátěže pak testuji
k pojmu „tinitus“ a ty, co se opakují na více místech nebo vyjdou k tinitu, považuji za
prioritní. S železnou pravidelností má početní převahu parazitární zátěž nad virovou
a bakteriální. Čím vážnější případ, tím vážnější parazit, od motolic přes Hymenolepis
k Echinococcus. Mám i klienta, kterému k pojmu „tinitus“ z celé sbírky vyšli POUZE
parazité, žádný virus a bakterie. Přesto z virů a bakterií je častý Haemophillus (dětské
opakované záněty ucha), virus parotitidy (častý!), Borrelie, Streptococcus pyogenes,
Helicobacter, EBV, CMV a další.
Antihelmintika kombinujeme s našimi preparáty. Od DRENU nemůžeme očekávat, že
parazita v orgánu zabije, ale vibrace léku natolik znepříjemní parazitovi pobyt, že ten se
hledí vystěhovat. A pokud se stáhne do nižších pater, tam máme možnost ho zlikvidovat
chemií.
Samostatná antihelmintika zas vyčistí JEN zažívací soustavu. Spokojíme‐li se s prvotními
úspěchy, potíže se časem vrací, protože larvy, které jsou momentálně „na cestách“ po těle,
jednou opět doputují do tenkého střeva, dorostou a začnou se množit. Proto je nutné
protiparazitární kůru OPAKOVAT. Lékaři, kteří nemají zkušenosti s parazity, a těch je
většina, se domnívají, že stačí snad jen několik tablet, a úzkostlivě šetří s předpisováním léku
za 40 Kč. Svému pacientovi pak uleví jen na několik dnů až týdnů a nevyženou mu ani
roupy. A naopak, naše preparáty bez antihelmintik tyto nemoci sice jednoznačně zlepšují, ale
velmi, velmi pomalu a léčba má svůj strop.25/27 
JAKÉ LÉKY JSOU U NÁS K DISPOZICI:
Není to žádná sláva. Celé dva. Zrušili i Pyrvinium v sirupové formě. Zabíral sice jen na
roupy, ale i to pro mnoho lidí bylo požehnáním, stačilo zaběhnout do lékárny.
Benzomidazolové přípravky fungují jen na oblé červy:
• VERMOX: na bázi mebendazolu, určen pro léčbu enterobiózy, askariózy,
ankylostomózy, trichuriózy, strongyloidózy, larvální toxokarózy, trichinelózy
• ZENTEL: na bázi albendazolu, je indikován na široké spektrum parazitů, na ploché
červy někdy zabere, jedná‐li se o slabou nákazu, při silných nákazách je
nespolehlivý. Zentel se lépe vstřebává a má vyšší účinnost, užívá‐li se spolu
s tučným jídlem.
Dávkování:
se liší podle druhu parazita. Především u enterobióz, askarióz, trichurióz a strongyloidóz je
nutno přeléčit za 2 až 3 týdny. Také počítejte s tím, že po první dávce antihelmintik a někdy
už jen po bylinné protiparazitární kůře se objeví nové druhy parazitů, které Váš terapeut
„neviděl“ napoprvé. Většinou se jedná o zacystované, hodně staré, nebo dokonce
vrozené nákazy, které neochotně pod palbou chemie začnou hledat bezpečnější úkryt a
vylezou. Je to další důvod, proč je nutno kůru opakovat, a to často ne jednou. Třetí důvod je,
že LARVY NEJSOU NA ANTIHELMINTIKA CITLIVÉ!
Jaké můžete očekávatreakce:
• Masivní odchod stolice v prvních dnech  ‐  odchází mrtvá těla dospělých parazitů.
V této době také máte šanci něco objevit.
• Plícaři: Kašel, dušnost, bolest na hrudi, teploty se zduřením krčních mandlí, rýmou.
Méně často svědivá vyrážka, bolest hlavy.
• Většina lidí však antihelmintika snáší dobře, silné reakce mají jen
lidé s mnohočetnými infekcemi. Překonají‐li první nepříjemné dny, nastává značná
úleva a někdy se dějí doslova zázraky.
TEORII MOHU PODEPŘÍT PŘÍKLADYZ PRAXE:
• klientka makrobiotička chtěla vyzkoušet jen kombinaci úpravy stravy a
antihelmintik. Makrobiotika obsahuje i protiparazitární postupy. Zkoušela to tři
měsíce, její potíže se srdcem a třasy ruky se zlepšily jen na pár dní při braní léků.
Kontroly ukázaly snad jen mírný úbytek toxocary. Paraziti se stihli domnožit. Máme26/27 
tím ale doloženo, že úpravou stravy se parazit vyhnat nedá. Cokoliv je totiž jedlé pro
nás, je jedlé i pro něj.
• mladá žena s epilepsií, po vybrání prvních dávek našich preparátů  na nervy
s Vermoxem se její záchvaty zredukovaly.
• mladý muž s třasem ruky a abnormálním pocením se dnes již nepotí a z trvalých
třasů jsou jen mírné občasné záškuby ‐ ještě pokračujeme. Od 31.1.2008 jsme bez třasů 
a pocení, ale to proto, že jsme zařadili i zapping vybraných frekvencí.
• Asi sedmdesátiletá žena se všemi běžnými parazity i měchožilem po dvou baleních
Vermoxu a našich preparátech na játra  řekla, že žádné léčení za celý její život jí tak
nepomohlo a že má pocit, že omládla. Po letech zmizelo pálení v ústech (háďátka
v dásních).
• Šedesátiletá astmatička místo plícervoucích záchvatů teď jen občas zakašle.
• Letité zácpy nebo naopak průjmy se upravují, mizí bolesti břicha.
• Bulimička zvrací ne denně, ale občas. Lépe spí.
• Starší žena,  čtyřleté běhání po ortopedech, ostré bolesti v kyčli. Měchožil přímo
v kloubu, ale také v kostech a zažívání. V kloubních váčcích vytestována Ascaria a
měchožil. Po vyšších dávkách Vermoxu a našich drenech na kosti a játra bolest
ustoupila, je již jen snesitelná. Po schodech už může vystupovat oběma nohama.
Během kůry cítila pod dlaní vlnivý pohyb od kloubu po stehně  směrem dolů. Při
kontrole se škrkavka v kloubním váčku už nenašla. Pokračujeme čištěním vlastního
kloubu, věřím, že potíže zmizí docela.
• Deprese mizí během podávání Vermoxu, ale vrací se po jejich využívání, protože tu
bývá větší počet parazitů  a za jednu dávku léků  nejsou zničeni, domnoží se. Když je
po čase znovu nasazen Vermox, dobrá nálada se vrací jako mávnutím proutku.
• Pomocí našeho počítačového programu se dá vytestovat, že antidepresiva jsou
vlastně protiparazitární léky. Je to tak těžký kalibr chemie, že to zničí i hlísty, a lidem
se ulevuje.
• Únava je snesitelnější, hlavně ženy hlásí, že teď zvládnou mnohem více práce.
• Mé letité bolesti v pravém podžebří, se kterými si lékaři nevěděli rady, zmizely.
Jednu dobu jsem měla takové bolesti, že jsem byla přesvědčená, že je to zánět
žlučníku, nebo slepák. Ani v na pohotovosti v brněnské úrazovce nic nenašli. Dnes
vím, že to byla toxocara v apendixu a motolice ve žlučovodech. Bolesti už nemám.
• Srdcaři s arytmií, bušením srdce a tachykardií se zlepšují, nebo jejich potíže mizí.
Srdce bývá obsazeno škrkavkami, toxokarou , motolicemi, háďátky a larvami dalších
parazitů, nemluvě o bakteriích a virech... Proto je nutno  často věnovat srdíčku
delší čas, protože při první kůře málokdy zmizí všichni trapiči.
• Záněty prostaty, močového měchýře a ženské výtoky se mírní nebo mizí.
• Čistí se pleť, atopický ekzém a akné slábne. Kůže přestává svědit.
• Asi padesátiletá žena, požadavek zbavit ji ekzému na ruce a nadváhy. Tato klientka
chová doma dva psy a dvě  kočky. S nadváhou jsme se potýkaly s nepatrnými
výsledky už pár měsíců. Když ale dostala Vermox, volala už za 14 dní, že ekzém27/27 
zmizel a že zhubla 6 kg, aniž by držela dietu. Když jsem ji navštívila, nemohla jsem ji
poznat. Pohubla i v obličeji (vzpomínáte si na škrkavkový otok obličeje?). Tak rychlý
úbytek váhy si vysvětluji jedině tak, že musela mít v těle několik kg parazitů plus
odvodnění břišní dutiny…
• Kamarádka s dvouletými bolestmi v jaterní krajině, velmi nedůvěřivá k detoxikaci.
Nakonec ji bolesti donutily to zkusit. Jaterní preparáty jsme zkombinovaly
s Vermoxem a já jsem od toho raději nic neočekávala. Počítala jsem s tím, že po měsíci
kamarádka skončí. Za TŘI dny mi volala, že ve stolici vidí červíky a bolesti jsou pryč.
Nadšeně se sleduje dál a ještě občas něco zahlédne.
Mým cílem je rozšířit znalosti o této problematice mezi laickou a odbornou veřejnost.
Nepomůže, když jen pár detoxikačních poradců bude vědět, co dělat. Potřebujeme také
spolupracovat s lékaři. Lépe vybavit laboratoře. Vyškolit schopné parazitology. Vyvinout
šetrné a účinné léky se širším spektrem působení, nebo alespoň znovu zavést ty, které se
zrušily. Pro medicínu tento problém prostě neexistuje. Lékaři by měli ztratit ostych z testů na
parazity a předepisování antihelmintik. Kdo z lékařů  se chce proslavit jako zázračný,
deparazitujte své pacienty a úspěch Vás nemine. My pacienti můžeme pomoci svým lékařům
tak, že v případě  podezření na parazity budeme sledovat svou stolici. Zvláště když jsme
vážně nemocní, tato nepříjemná procedura se vyplatí. Získáme důkaz, důvěru a pozornost
svého lékaře a léčení se pak bude ubírat správným směrem. Vyhneme se nespolehlivým
testům.
Existují i bylinné protiparazitární kůry, jak od našich léčitelů, tak kůra Dr. Huldy Clarkové,
která se dá najít na internetu. Sestává z bylin „za hubičku“: mletý hřebíček, mletý pelyněk a
tinktura z oplodí ořešáku černého. Slušné výsledky má i protiparazitární preparát od Borise
Tichanovského. „Očišťující“ stojí cca 140,‐  Kč  a je možno si ho objednat na adrese
www.epam.cz, nebo na telefonu 602 141 628. Dále je možno využít přístroje Zapper, který
na základě  určité předem navolené frekvence elektrickými výboji zabíjí nebo ochromuje
parazity. Na netu je celá škála Zapperů od levných po luxusní a drahé. Laborujte, přátelé,
zajímavé výsledky mi pošlete.
S přáním pevného zdraví
zdraví
Ing. Hana Bláhová
603 209 866
E‐mail: blahova.ha@seznam.cz1/27 
Ing. Hana Bláhová se věnuje detoxikační medicíně téměř deset let a o parazitech toho ví
opravdu hodně. Přednáší na témata Jak nám škodí paraziti, kde uvádí souvislost parazitární
zátěže s dosud nerozpoznanými příčinami některých onemocnění a dostupné způsoby
léčení.
Dopis od paní Bláhové:
V Brně 22.2.2008
Vážení přátelé detoxikační medicíny,
sedm let pracuji jako detoxikační poradce v rámci metody MUDr. Jonáše. Specializuji se na
nervová onemocnění typu roztroušená skleróza, parkinsonismus, epilepsie, deprese. Na
parazity jsem přišla tak, že jsem si dělala sáhodlouhé tabulky se všemi možnými viry,
bakteriemi, parazity a neživými zátěžemi, které jsem v těchto lidech našla a snažila se najít
společného jmenovatele. Nakonec jsem eliminovala asi šest skupin patogenů, které
měli VŠICHNI mí klienti. Postupně jsem je ale redukovala. Buď proto, že se daly
relativně snadno odstranit, ale na zdravotní stav mých klientů to nemělo nijak zásadní vliv
(Neisserie, myco‐plazmata, chlamydie). Dalším podezřelým byla borrelie, která je většinou
lékařů považována za možného hlavního pachatele. Nedávalo mi ale smysl, proč by borrelie,
která je tak  častá, že ji má v národě  skoro každý (máme ji  často vrozenou), spouštěla RS
nebo depresi jen u někoho a desítky tisíc lidí byli zdrávi. Nesedělo to ani u virů (podezírá se
EBV, CMV), z podobného důvodu, ale začaly se vynořovat zajímavé souvislosti s parazity a
zoonózami. Hledala jsem takového mikroba nebo parazita, který by nebyl vyloženě exotický,
nicméně přesto ještě dosti výlučný a byl společný lidem se stejnou diagnózou. Také by měl
býtrelativně závažnější. A myslím, že jsem ho našla. Ale popořadě.
Při zaměření pozornosti na parazity jsem dospěla k mnoha šokujícím poznatkům, které
nejsou běžné populaci známy.
Za prvé: nevěděla jsem, že larvy parazitů cestují po těle a jejich činnost se tak neomezuje jen
na střeva, jak jsem si dřív myslela. Také jsem žila v domnění, že žaludeční kyseliny všechno
živé, co bychom případně  spolkli, zahubí. Není to tak, larvy jsou velmi odolné. Larvy a
výjimečně i dospělci mohou putovat po celém těle, i do mozku, což začalo být zajímavé
z hlediska mých klientů.
Za druhé: nastudovala jsem si, kteří parazité u nás žijí, jak se chovají, a testovala jsem
podrobně širokou škálu všech běžných parazitů ke VŠEM orgánům svých klientů, a nejenom2/27 
těch nervově  nemocných. Užasla jsem, že neexistuje  člověk, který by nějakého parazita
neměl, včetně mne.
Třetí šok pro mne byl, když jsem opakovaně  měřila souvislost parazitární zátěže s
AUTOIMUNITOU! Autoimunitní proces nemusí probíhat na všech tkáních, ale i izolovaně,
např. jen v mozku, jen na štítné žláze apod. Naměřila jsem autoimunitu především v těch
tkáních, kde byl přítomen parazit a tam, kde nebyl, autoimunita neprobíhala, přestože ve
tkáni ještě   zůstávala např. borrelie, CMV, EBV a další patogeny, o kterých víme, že ji
spouštějí. Zjistila jsem, že AUTOIMUNITA CESTUJE ZA PARAZITEM a jakmile jej z tkáně 
vypudíme, v tu chvíli se autoimunita „vypne“. Předtím jsem se obávala, že tam, kde už je
tento proces jednou nastartován, nepůjde tak snadno zastavit. V praxi se také ukazuje, že
imunitní systém „nadřazuje“ v pořadí důležitosti parazity.
Pokud začneme odstraňovat nejprve je, tělo se mnohem ochotněji vypořádává s virovou a
bakteriální zátěží. Obrátíme‐li postup, jde to ztuha a trvá to dlouho. Je to dáno i tím, že
parazité jsou sami promořeni našimi viry a bakteriemi, a pokud si necháme v těle
„živý rezervoár“, je detoxikace drobnějších zátěží sisyfovská. Pochopila jsem, že přístroj
Salvia vidí „skrz“ měkké tkáně parazitů a odečítá i bakterie a viry uvnitř jejich těl, a proto
jsem stále u sebe i u klientů měřila některé virové a bakteriální zátěže, přestože jsme je
předtím čistili třeba celé měsíce.
Milé překvapení bylo, jak rychle se lidé začali uzdravovat, když jsme začali s odčervovací
kůrou především, když jim lékař předepsal antihelmintika. Zlepšovali se skokem, a já byla
zvyklá při detoxikaci na velmi pozvolné zlepšování.
Nechci vyvolat dojem, že za všemi nemocemi světa se skrývají pouze parazité, ale mohli by
se na některých diagnózách PODÍLET. Proč hledat složitá vysvětlení tam, kde nejsou
prověřena jednoduchá. Zapojte zdravý selský rozum a přemýšlejte se mnou: popíšu, o
jaké parazity jde, a zvýrazním, jaké nemoci se za nimi MOHOU skrývat:
ROUP DĚTSKÝ – ENTEROBIUS VERMIKULARIS
Velikost: 1 cm
Kde se může vyskytovat: kromě střeva v játrech, žlučníku, slinivce, urogenitálním traktu,
podkoží, v žilách.
Nakazíme se: spolknutím vajíčka s živou larvou, kontaminovanou potravou,
nečistýma rukama, nákaza se snadno šíří v dětských
kolektivech. Larvy i dospělci snadno pronikají stěnou střeva do
břišní dutiny a krevního oběhu. Samička klade vajíčka
především v noci, kolem análního otvoru.
Snadná autoinfekce. Svěděníruší spánek. HYPERAKTIVNÍ děti. BOLESTI BŘICHA,
PRŮJMY. Co může dále způsobit: opakované ženské VÝTOKY, ZÁNĚTY močového
měchýře. Existuje jen málo lidí, kteří by neměli roupy vůbec, a zde je nacházím  často.
HEMOROIDY‐  pro roupa není problém dostat se do žíly kolem  řitního otvoru. Během
protiparazitární kůry mi vyboulila žílu na zápěstí oválná podlouhlá hrudka, zhruba 1cm3/27 
dlouhá. Zmizela až po použití vibračního přístroje, nereagovala na masáž. Další den se na
jejím místě objevil svědivý načervenalý EKZÉM, velký jak pětikoruna. Proto připisuji:
KARPÁLNÍ TUNEL. Do žil a tepen se samozřejmě dostanou i jiní parazité, snadné je to
například pro drobounká háďátka, běžně  tam nacházím larvy motolic, toxocary… Tedy
můžeme počítat s TROMBÓZAMI, EMBOLIEMI… Mám dva velmi mladé lidi (20 a 25 let) po
prodělané embolii. U tak mladých lidí se nedá snadno předpokládat přítomnost
metabolických usazenin v cévách. Dále roup  často vlézá do žlučovodů a ucpává je. Na
ultrazvuku je pak tato zátěž vyhodnocena jako „drť“. Větší parazité, např. motolice, mohou
ve žlučovodech imitovat žlučové kameny. KAUZA: Dáma středního věku s výraznými
křečovými žilami na nohou, oba rodiče křečové žíly. Po 14 dnech odčervování se žíly
dramaticky zlepšily, přestože jsme začaly zažíváním. Doměřila jsem zvědavě zátěž v žilách:
roupi, motolice.
ŠKRKAVKA DĚTSKÁ  ‐  ASCARIS LUMBRICOIDES
ŠKRKAVKA PRASEČÍ  ‐  ASCARIS SUUM
(záměna hostitelů možná)
Velikost: 10 – 30 cm, často ale spíš nedorůstají maximální možné délky,
v závislosti na tom, kolik mají místa v orgánu, kde dospívají.
Nakazíme se: Vajíčko škrkavky nejčastěji polkneme s kontaminovanou
potravou, nedostatečně  tepelně  upraveným masem, na
pískovišti, v zemědělství, zvláště tam, kde lidé hnojili lidskými
výkaly, s neumytou zeleninou. Vajíčko projde do žaludku, kde
se žaludečními kyselinami rozruší jeho stěna a živá larva se
dostane do tenkého střeva. Aktivně se provrtá stěnou střeva a
dostane se krevním oběhem nejdříve do jater, pak do srdce,
plic, případně do mozku. V plicích provrtává plicní sklípky a
dráždí ke kašli. Vykašlaná larva je znovu spolknuta a tentokrát
už se usadí v tenkém střevě, dospěje, páří se a klade vajíčka.
Proto je lépe sputum nepolykat, ale vyplivovat, abychom
nevědomky neudržovali parazita v oběhu. Dospělá samice
naklade denně až 200 000 vajíček,ročně je to 50‐60 miliónů.
Škrkavky mohou ucpávat žlučovody, tenké i tlusté střevo, vytvářejí ODULÉ BŘICHO,
protože napomáhají zadržování vody ve tkáních. Otoky pasu, končetin, obličeje ‐ především
očních víček, se připisují škrkavkám. Je třeba zvážit, zda některý typ OBEZITY, která
nereaguje na žádné diety, nemá souvislost s parazity. Mohou způsobit PRUJMY, je  ‐ li jich
relativně málo, ale i ZÁCPY, pokud je jejich množství již tak velké, že střevo ucpou. Není ani
neobvyklé střídání průjmů se zácpou, tedy odvozuji, že bychom mohli připsat DRÁŽDIVÝ
TRAČNÍK. Dále PLYNATOST. Při masivních infekcích mohou, zvláště v noci, ve spánku,
škrkavky vylézat přes žaludek hltanem do úst, Eustachovy trubice a dokonce do ucha. Mám
dva klienty, kteří začnou bouřlivě říhat jen při slabém stisku žaludku. Mají velké množství
škrkavek v žaludku i tenkém střevě, u muže se najdou i háďátka v jícnu, u ženy navíc
tasemnice dětská v žaludku a tenkém střevě. Tedy: REFLUX, PÁLENÍ ŽÁHY,  ŘÍHÁNÍ.4/27 
Nevolnost vedoucí až ke ZVRACENÍ a odtud odvozená BULIMIE: dva mladí lidé, muž a
žena, oba pravidelně  zvrací, aby si ulevili od tlaků  v žaludku. Oba mají  čtvero druhů 
parazitů  v žaludku: škrkavky, roupy, motolice a měchovce muž, žena tasemnici dětskou
místo roupů. Není divu, že se tělo instinktivně brání a snaží se vetřelců zbavit. V tenkém i
tlustém střevě se mohou nacházet až stovky škrkavek, které svým objemem nafukují břicho.
Byl popsán případ s 5 000 parazity ve střevě. Několik obézních klientů  uvádí, že se jim
břicho vlní a pohybuje samovolně pod rukou jako při těhotenství.
Škrkavka přijímá potravu ústním otvorem i celým povrchem těla. Obírá nás o živiny.
Veterináři znají pojem „škrkavkové břicho“ u vyhublých štěňat s nafouklým břichem. Jistě 
Vás také napadnou africké děti kost a kůže, ale s nafouklým bříškem, ano, promořenost
obyvatel Afriky škrkavkami je 95%. Z faktu, že se dělíme s parazity o živiny, vyplývá i
nedostatek minerálních látek, vitamínů, bílkovin. Parazité, kteří sají krev, způsobují
ANEMIE (měchovec, tenkohlavec). Musíme ale počítat i s nevysvětlitelným, náhlým
HUBNUTÍM. Škrkavku dětskou nacházím i v kloubech a v kloubních váčcích. Způsobuje
otoky a záněty, její toxiny zvyšují REVMATOIDNÍ FAKTOR. Je to i moje osobní zkušenost,
během odčervovací kůry mi brali krev a našel se zvýšený počet bílých krvinek – to je
v pořádku, tělo se brání, ale také zvýšený revmatoidní faktor, přestože jsem nikde zánět
neměla a klouby mne nebolely. Jedné klientce jsme delší dobu  čistily z kloubů  borrelie,
chlamydie, herpetické viry, toxoplazmu a leptospiru s nepatrnými výsledky, než mne
napadlo podívat se na velké parazity. Měla škrkavku v kloubních váčcích a kolena jak konev.
Do té doby jsem se domnívala, že se do kloubů „nevejdou“. Vejdou, ale spíše než přímo v
kloubu se usídlí v kloubních váčcích, což jsou duté vazivové čočky kolem kloubů, které brání
tření mezi kloubem a svalem. Kolem každého kloubu je váčků několik. Tam mají paraziti
klid. Způsobují otoky kloubů (někdy má tkáň kolem kloubů  zvýšenou teplotu). A jejich
toxiny, které jsou neurotoxické, zase deprese. Tím je vysvětlena záhadná věta z lékařského
slovníku, že REVMATICKÁ ARTRITIDA je doprovázena DEPRESEMI, nikdo neví proč.
Škrkavky tu máme jako model, ale v kloubech a kloubních váčcích se mohou vyskytovat
larvy všech běžných parazitů, možná tam i dospívají a kladou vajíčka. Dlouho podezřívám
toxiny parazitů i jejich mechanické působení, že ovlivňují nervový systém, protože parazity i
parazitické toxiny vyměřuji k diagnózám typu epilepsie, roztroušená skleróza,
Parkinsonova nemoc a deprese. Zajásala jsem, když jsem objevila učebnici pro pediatry od
RNDr. Klimeše, který uvádí, že zrovna škrkavkový toxin může způsobit PARÉZY, KŘEČE,
EPILEPTICKÉ STAVY a jiné nervové poruchy. Pro škrkavku jsou také typické otoky horních
víček. Na tomto symptomu se shodují i jiní autoři. Ale neobviňujme jen škrkavku. Každý
parazit produkuje nějaký toxin a jejich kombinací se potíže násobí. Nikdo totiž nemívá
parazita jediného.
ŠKRKAVKA KOČIČÍ A PSÍ  ‐  TOXOCARA CANIS A CATI
Velikost: 8‐12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Kde se může vyskytovat: všude. Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka
dětská. Proto se jí říká larva migrans.5/27 
Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám
vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat
retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální
toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se 1 případ ročně. Závažnost viscerální formy zcela
odvisí od počtu spolknutých vajíček. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň 
před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace
larvy je doprovázena zvýšenou TEPLOTOU, zvětšením jater, astmatickým kašlem. ASTMA
se týká se i larev jiných parazitů, pokud se dostanou do plic. Larvy toxocary se  často
dostanou do mozku a byly zprvu mým hlavním kandidátem na příčinu nervových
onemocnění. Je to frekventovaná nákaza, plno klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často
nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou.
Trus VŠECH štěňat je v prvních měsících infekční, ale i jejich moč a sliny. Vajíčka mohou být
přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost toxocarou u dospělých psů 
snižuje. Toxocara projde placentou feny, u koťat se předpokládá přenos sáním mateřského
mléka. Domnívám se, že toxocara projde i lidskou placentou, a nejen ona. Vajíčka venku jsou
odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky.
Vzhledem k tomu, že je to nákaza, která se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se
po  čase toxocary zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně  se svou
léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
HÁĎÁTKO STŘEVNÍ  ‐  SRONGYLOIDES STERCORALIS
Velikost: 1‐2 mm
Kde se může vyskytovat: především na sliznici dvanácterníku a lačníku, jinak všude.
Ještě ve střevě   se líhnou larvy, které odcházejí stolicí ven.
Mohou žít i bez hostitele v půdě  několik let, při první
příležitosti pronikají pokožkou dalšího hostitele (práce na
zahradě). Migrují plícemi, tracheou, hrtanem do trávicí trubice.
Zde dospívají.
Zdrojem nákazy: může být i pes nebo kočka. Larvy mohou ve spodní  části
střeva pronikat střevní stěnou a migrovat dále tělem. Je to častá
infekce.
Na kůži způsobuje vyrážky, svědění, otoky. Při EKZÉMECH hledám v prvé řadě škrkavky a
háďátka. V plicích způsobují kašel, v zažívání průjmy a bolesti břicha. Pokud jsou již
háďátka rozesety po celém těle (játra, srdce, žlučník, plíce, střevo, pohlavní orgány, oči),
onemocnění má těžší průběh. Lidový název je „nitěnky“. Tyto parazity nacházím mimo jiné
v zubních váčcích, v dásních, míše, periferních nervech, hltanu, podkoží, v cévách. Kvůli
rozsevu drobných háďátek po těle je potřeba vyšších dávek benzimidazolových přípravků 
(VERMOX, ZENTEL).6/27 
MĚCHOVCI:
ANCYLOSTOMA DUODENALE
NECATOR AMERICANUS
Velikost: 1 cm
Kde se mohou vyskytovat: v tenkém střevě  dospělci, larvy kdekoliv včetně  mozku.
Mají širokou ústní kapsuli, vybavenou sklerotizovanými zuby.
Těmi červ poškozuje střevní stěnu a saje krev. V tenkém střevě 
dospělci kladou vajíčka, která odcházejí stolicí ven.
Nakazíme se: Vylíhlé larvy mohou pronikat kůží při náhodném kontaktu
s novým hostitelem, např. chůze naboso. V místě  vstupu se
vytvoří puchýřky, bulky. Častější je ale přenos kontaminovanou
potravou, nebo vodou.
Dospělci poškozují střevní stěnu, objevuje se KREV ve stolici, ANEMIE v důsledku deficitu
Fe, nedostatek proteinů, HUBNUTÍ, poruchy krevního oběhu. A tady jsme už u
CROHNOVY choroby: u dvou lidí s touto diagnózou jsem měchovce v tenkém střevě 
naměřila. V jednom případě byla navíc přítomna škrkavka, motolice a roupi, ve druhém
škrkavka dětská, psí, a tenkohlavec. V distální  části tenkého střeva jsem vytestovala silnou
infekci Helicobactera pylori, zatímco v žaludku nebyla žádná a ve dvanácterníku nepatrná.
To je neobvyklé, bývá tomu naopak, infekce slábne od žaludku k lačníku. Proto gastroskopie
nepřinesla žádný výsledek. Motolice a měchovci svými zoubky a přísavkami poškozují
střevní stěnu, tkáně se brání zajizvením a kalusy.Tenkohlavec se zavrtává kolmo do střevní
stěny, a i když jeho hlavním stanem je tlusté střevo, vyskytne se i v tenkém. Helicobacter
zase způsobuje vředy. Máme možnost pomocí našeho počítačového programu testovat i
souvislosti. Z několika virů, bakterií a parazitů, které jsem našla ve střevě, se ke Crohnově 
chorobě  vztahovali měchovci, motolice, tenkohlavec a Helicobacter. O Crohnově nemoci
víme, že je to AUTOIMUNITNÍ zánětlivé onemocnění, postihující především tenké střevo.
Stěna střeva je ztluštělá, jsou tu vředy, píštěle, abscesy, průsvit střeva se zužuje. Průvodními
jevy jsou PRUJMY, BOLESTI BŘICHA, PORUCHY TRÁVENÍ a VSTŘEBÁVÁNÍ. Dále
zvýšená TEPLOTA, BOLESTI KLOUBU, ZÁNÉTY OKA!!! Má kolísavý průběh s obdobím
klidu a aktivity! Co vás při tom napadá?
Píštěle mohou být ale také způsobeny amoebou:
ENTAMOEBA HISTOLYTICA
Jedna její forma, E. H. forma minuta, je relativně neškodný kosmopolitní parazit, nosí ho
stamiliony lidí po celém světě, často jsou nosiči bezpříznakoví, nebo mají jen mírné obtíže.
Z neznámých důvodů (stres, dietní chyby?) se tato forma může zvrhnout ve vzácnější, ale
nebezpečnější E. H. forma magna. Tento prvok si naleptá svými enzymy střevní sliznici, kde
vznikají lahvovité otvory (píštěle). Tady se živí zbytky potravy a tkáňovou drtí. Vytváří
rozsáhlé vředové plochy. E. H. forma minuta je tak  četná, že je statisticky vysoce
pravděpodobná možnost, že se u někoho vyvine nebezpečnějšíforma magna.7/27 
Z říše prvoků bych měla ještě dalšího zajímavého kandidáta:
GIARDIA INTESTINALIS (starší název LAMBLIE)
Prvok, bičíkovec. Chronická giardioza je provázena střídavými průjmy a zácpami (náš
dráždivý tračník!), nucením na zvracení, křečemi v břiše hlavně po jídle, ANEMIÍ, záněty
žlučníku a žlučníkovými KAMENY! Má i bezpříznakový průběh. Obě amebózy mohou být
přeneseny cystami, které pozřeme s např. s neumytou zeleninou, nebo je spolkneme
s potravinami, na které je přenesla moucha.
BALANTIDIUM COLI
je poslední nálevník, který tvoří vředy na střevní sliznici. Široké spektrum příznaků  od
bezpříznakového nosičství až po vážné, život ohrožující případy, závisí na počtu
cizopasníků  a odolnosti hostitele. Parazité jistě žijí ještě pár dní po smrti hostitele, takže
nechápu, proč v jedenadvacátém století je ještě tolik chorob neznámého původu. Na
objasnění Crohnovy choroby by snad stačila pečlivá pitva.
Mám klientku s POLYGLOBULIÍ, jejíž příčina také není dosud známa. Prognóza
není příznivá. Jiný název je POLYCYTHAEMIA VERA. Je provázena zvětšenou slezinou a
zvýšeným počtem  červených krvinek. „Hustá krev“ je nebezpečná pro možný vznik
trombů  a embolie, proto se trvale uměle ředí. U této klientky jsem kromě běžných parazitů  
naměřila velké množství Giardia intestinalis a Entamoeba histolytica forma MAGNA, a to ve
slezině, slinivce, žaludku, játrech, žlučníku, v tenkém i tlustém střevě. Klientka prodělala
řadu vyšetření s negativními výsledky. Prvoci, bičíkovci a améby se ničí Metronidazolem,
(nověji Entizol), který je na předpis.
24.2.2008 Šťastný den! Klientka přišla po dvou měsících na kontrolu. Předtím si obstarala
metronidazol a užívala postupně  šest krabiček Vermoxu, dále dostala drenáže na slezinu,
slinivku a žaludek, kde byla nákaza amébami a parazity nejvýraznější. Před týdnem byla na
kontrole na onkohematologii v bohunické nemocnici, kde jí pravidelně  kontrolují krev.
Poprvé po mnoha letech nemusela proceduru ředění podstupovat, protože krev se zlepšila.
TENKOHLAVEC LIDSKÝ – TRICHURIS TRICHIURA
Velikost: až 5 cm
Kde se může vyskytovat: tlusté a slepé střevo. Dle učebnic vzácnější infekce tropů  a
subtropů, já ale měřím tenkohlavce poměrně často.
Popisované krvavé a hlenovité průjmy nemusí být, jsou jen
běžné průjmy, nebo normální stolice.
Nakazíme se: perorálně vajíčky, které ve vnějším prostředí dozrávají za 3‐4
týdny.8/27 
Další symptomy: bolesti břicha, ANEMIE, ZÁNÉTY STŘEVA. U dětí zpomalený vývoj.
Jeden z tenkohlavců, na kterého jsem narazila, byl podle  časového sledu zřejmě 
import z Chorvatska.
SVALOVEC STOČENÝ  ‐  TRICHINELLA SPIRALIS
Velikost: několik mm
Kde se může vyskytovat: tenké střevo, žaludek, podkoží, příčně prouhované svalstvo.
Samičky rodí živé larvy, které proniknou stěnou střeva do
krve, lymfy, migrují tělem a usadí se ve svalovině. Svalové
cysty mohou zvápenatět a parazit v nich může přežívat až 30
let. Cysty jsou velmi odolné. Během migrace parazita TEPLOTY
až horečky, bolesti břicha, otoky obličeje, PORUCHY VIDÉNÍ,
zvýšené bílé krvinky, intenzivní bolesti svalů. Migrace přes
srdce a plíce. Velmi závisí na počtu parazitů v těle. Pokud je
jich jen několik, onemocnění může proběhnout nepozorovaně.
Pokud je jich nad stovku, jde o vážné onemocnění, vyžadující
často chirurgický zásah a hospitalizaci. Může končit smrtí.
Naštěstí je to dnes již vzácná infekce.
Nakazíme se: pozřením masa prasat, zvláště  divokých, pokud maso není
dostatečně tepelně  upravené. Některé státy maso mrazí(např.
USA), spoléhají na účinek hlubokého zmrazení a neprovádějí
kontrolu. Při svalové fázi onemocnění  často nepomohou ani
antihelmintika. Zatím jsem našla jediného svalovce u starší
ženy. Tato žena má ještě  i jiné parazity a má celkově  
velké bolesti a potíže všeho druhu. Stěžuje si na bolest „svalů u
kosti“.
Kauza paní Dolejšové z Tábora: její klientka pracovala většinu života jako laborantka
v Masně. Testovala kvalitu masa. Asi třiroky detoxikuje bez valného výsledku ústní dutinu,
má neustálé bolesti v dásních a žvýkacích svalech. Žádný zubař  ani lékař  ORL jí dosud
nepomohl. Ženě  je přes šedesát let. Paní Dolejšová jí ve žvýkacích svalech vytestovala
svalovce stočeného. Kolegyně  Š. našla dokonce svalovce sama u sebe, diagnóza jí byla
potvrzena nezávislým testem na přístroji Oberon. Minulý týden (12.3.2008) jsem koupila
krůtí maso, ve kterém se po rozřezání na plátky ukázaly otvory velké zhruba na tužku.
Průsvit otvorů byl precizně  hladký a já si vzpomněla na enzymy, jimiž si larvy razí cestu
tkáněmi. Svalovec není do dnešních dnů vymýcená infekce. Maso jsem vyhodila.
TASEMNICE BEZBRANNÁ  ‐ TAENIA SAGINATA
TASEMNICE DLOUHOČLENNÁ   ‐  TAENIA SOLIUM
Velikost: 2 ‐  10 m
Kde se může vyskytovat: dospělci v tenkém střevě, larvy ve svalech (boubele). Také ale
v mozku, míše, oku, plicích, srdci, podkoží… Učebnice popisují
tyto symptomy: křeče, nevolnost, zvracení, DEPRESE,9/27 
PORUCHY VIDĚNÍ, ZÁVRATĚ, HUBNUTÍ, PSYCHICKÉ
PORUCHY! Všimněte si těch příznaků! Lidé je odpozorovali za
desítky let.
Nakazíme se: nedostatečně   tepelně upraveným hovězím, nebo vepřovým
masem. Naši západní sousedé tasemnici bezbrannou
nazývají tasemnicí prasečí.
Dnes vzácná nákaza, nicméně s jedním případem tasemnice bezbranné jsem se už setkala.
Klientka (má kamarádka) má velké bolesti břicha, bodavou bolest a pálení za hrudní kostí (5
druhů parazitů  v oesophagu), trpí křečemi končetin, nevolností, zvrací a nechtěně  zhubla
během pár měsíců šest kilo, přestože už předtím byla drobná. Je zesláblá. V době nejhoršího
průběhu nákazy měla horečky a nebyla schopna pohybu. Ví, že jde o tasemnici, protože z ní
před lety vyšel asi metr dlouhý plochý světlý segmentovaný útvar. Nějaký čas měla klid, ale
tasemnice nevyšla s hlavičkou, dorostla a letos začalo peklo. Běhala po doktorech, ležela i ve
vyškovské nemocnici, ale kromě  zvýšených bílých krvinek nic nenašli. Vytestovala jsem
Taenia saginata v žaludku a bohužel i v mozku, ale i řadu dalších parazitů. Užívala Zentel,
ale ten jí příliš nepomohl. Zkusily jsme proto lidovou léčbu: rozžvýkat velké množství
dýňových semínek a zapít za hodinu lžící ricínového oleje. Za 5 dní z ní vyšel
několikadecimetrový plochý článek, ale bolesti nepřestávaly, až jirodina odvezla na infekční
oddělení ve Fakultní nemocnici v Brně‐Bohunicích. Zbytek tasemnice si neprozřetelně 
neschovala, protože doufala, že je jejímu trápení konec a lékaře už potřebovat nebude.
V nemocnici vůbec nevěřili, že by mohlo jít o parazita a nasadili jejímu průsvitnému
pohublému tělíčku dietu jako všem ostatním. Odebrali jí třikrát stolici, provedli 3x vyšetření
krve, EKG, našli sice enormní počet eosinofilů, ale připisovali to nákaze larvální toxokarou,
na niž jedinou našli protilátky. Usoudili však, že při takovém množství protilátek toxocara je
již jistě z těla vypuzena. Výsledky druhého odběru krve se ztratily. Všechna ostatní vyšetření
byla negativní. Mou kamarádku, nadále s bolestmi, jen o kilo lehčí, propustili bez léků domů 
s doporučením, ať navštíví neurologa. Kamarádku jsem testovala podruhé a vyšlo prakticky
totéž: Toxocara canis, Ancylostoma duodenale, Strongyloides stercoralis, Hymenolepis nana,
Eurytrema pancreaticum, Trichuris trichiura, Schistosoma mansoni, Fasciola hepatica,
Fasciolopsis buskii, Opisthorchis felinens, Echinococcus multilocularis, Echinococcus
granulosus, Toxoplasma gondii a Enterobius vermicularis. Jen v tlustém střevě, odkud se
braly vzorky, 6 parazitů. Taenia saginata už zůstala jen v mozku, z žaludku zmizela – to byl
zřejmě ten 30 cm kousek, co vyšel podruhé.
Na tasemnice malé i velké neexistuje v této republice lék. Pokud ho někdo potřebuje, jedině 
lékař‐specialista jej základě pozitivních testů!!! objedná ze zahraničí a čeká se na něj několik
týdnů!!! Na telefonický dotaz nebyli v bohunické nemocnici na infekčním oddělení schopni
sdělit název léku na ploché  červy, v Praze na Bulovce museli hledat v knihách. Jedná se o
dva typy léků, oba lze sehnat ze SRN. První je CESOL je na bázi praziquantelu, 1 balení se
šesti tabletami stojí 23 euro, lék se užívá podle váhy, 60‐70 kg člověk by měl užít naráz 2 až 4
tablety. V případě zácpy užít projímadla. Zapíjet grepovou šťávou. Užít s jídlem. Na rod
Taenia stačí většinou jedno balení, na rod Hymenolepis je potřeba vyšších dávek, šest tablet
najednou, a počítat s tím, že kůru bude nutno za 14 dní – 21 dní zopakovat. Praziquantel je
též uváděn jako lék první voly na motolice. Druhý je YOMESAN na bázi niklosamidu, 1
balení obsahuje 4 tablety, stojí 15 euro, lék je šetrnější. Pro infekce rodem Hymenolepis, která10/27 
je houževnatější než rod Taenia, se doporučuje užít od jednoho do  čtyř balení za sebou.
V případě zácpy předem užít spolehlivá projímadla, jedno z doporučených je Glauberova
sůl. Yomisan se rozkouše a zapije vodou nebo pomerančovou, grepovou nebo citronovou
šťávou. Tasemničky trpasličí nemají rády kyselé. Yomesan je volně  dostupný. Navíc je
opravdu spolehlivý, tasemničky se většinou po léčbě nenajdou.
31.1.2008 ‐ tento příběh má pokračování: sehnala jsem pracně kamarádce Cesol z Německa.
Po užívání jí bylo několik dní hodně zle, ale pak začaly vycházet kousky různých  červů  
různých tvarů a velikostí. Kamarádka je už tentokrát odchytala do skleniček a zanesla do
Bohunic. Sestra na příjmu infekčního oddělení řekla, že se s tím v životě nesetkala, proto jí
nemůže říci, o jakou infekci se jedná.
11.12.2007 se dělal nový odběr krve na toxocaru kvůli ztraceným výsledkům.
31.1.2008 testy nebyly ještě hotovy. Důležité ale je, že kamarádce je po mnoha měsících zase
dobře, nemotá se, spí a má chuť k jídlu. Připomíná mi to Krampolovu scénku o  Českých
drahách. Vychovávají samostatné a přizpůsobivé jedince, protože nikdo neví, kdy kam
dojede a kde bude muset přespat. Naše zdravotnictví vychovává také k samostatnosti.
Donutí nás určit si diagnózu, sehnat si potřebné léky a přeložit si příbalové letáky.
22.2.2008 Další dva nálezy Taenia: jeden případ epilepsie, doprovázený úzkostmi a
zažívacími potížemi, druhý případ retardované a psychicky labilní ženy, náměsíčné od
dětství, se zažívacími potížemi, závratěmi, bolestmi svalů  a kloubů  a podezřením na
autoimunitní poruchu štítné žlázy. Začala jsem cíleně hledat tasemnici poté, co mi vyprávěla,
že tasemnici měla kdysi její matka. Našla jsem raná vývojová stadia v mozku a dospělou
v tlustém střevě. Kolegyně Š. z jižních  Čech hlásí u dvou klientů nález velkých tasemnic.
Jeden majitel tasemnice je  řezník a milovník syrového masa a jater. Tyto nálezy mne
samotnou zviklaly v přesvědčení, že rod Taenia se v populaci vyskytuje jen velmi zřídka.
TASEMNICE DĚTSKÁ    ‐   HYMENOLEPIS NANA (také tasemnice trpasličí)
HYMENOLEPIS DIMINUTA – příbuzná (údajně až 8 cm)
Velikost: 7 mm‐4 cm
Kde se může vyskytovat: v tenkém střevě, žaludku, žlučovodech, v játrech, ve
slinivce, v mozku. Tolik skripta, realita: všude. Z vajíčka se
líhnou dospělci v tenkém střevě, ve střevě se může vyskytovat
větší počet dospělců  najednou. Je BĚŽNÁ!, kosmopolitní,
snadno se šíří v dětských kolektivech.
Slabé nákazy bez symptomů, u silných se vyskytuje bolest břicha, bolest hlavy, ZÁVRATÉ,
NECHUTENSTVÍ, SVĚDĚNÍ POKOŽKY, PODRÁŽDĚNOST, ANEMIE. Podle učebnic byste
nabyli dojmu, že o celkem o nic nejde. Kdybych však měla hodnotit závažnost jednotlivých
parazitárních nákaz, rod Hymenolepis by zaujímal třetí místo za rodem Echinococcus a
Taenia, Lidé, kteří trpí touto nákazou, mají potíže vážnějšího charakteru.  Často je donutí
brát neustále léky, např. na tlak, je‐li H. v srdíčku, na alergie, na migrény, na astma, na
ekzémy, na opakované záněty močového nebo pohlavního ústrojí, na ředění krve, na štítnou
žlázu, atd. Je li tasemnička v oku, jde o závažnější poruchy vidění.11/27 
Hymenolepis s oblibou ucpávají urether a majitel pak obtížně močí, týká se i žen. Několik
mých klientů mělo podezření na prostatitidu nebo nádor na prostatě, a přitom problém byl
jinde. Je zvláštní, že rod Hymenolepis se vyskytuje na močopohlavním ústrojí  častěji než
jiní parazité, zřejmě  snáší lépe než ostatní druhy kyselé pH. Tasemničky trpasličí také
figurují u TINITU a HLUCHOTY častěji, než jiné druhy. Lidé, kteří mají převahu nákazy ve
formě Hymenolepis, jsou buď hubení, nebo alespoň  spoří a mívají urputné zácpy. Léčbu
znesnadňuje nedostupnost vhodných léků. Žádný alternativní způsob léčby (byliny,
homeopatika, detoxikace, vibrace levným Zapperem, makrobiotika) NIKOMU nezabral.
Mohu shrnout zkušenosti mnoha lidí. Bohužel je to VELMI  častá nákaza a já mohu klientům
ZATÍM pomoci jen omezeně. Opakuji vhodné léky: CESOL, YOMESAN.
Kauza: PaníX. z Prahy měla letité bolesti břicha, střev, v pravém podžebří – játra, žlučník,
úporné zácpy. Dva odběry stolice neprokázaly žádné parazity. Proto lékařka odmítla
předepsat antihelmintikum. Nasadila si  česnekovou kůru, po které vyšli roupi. Na
základě doneseného vzorku obvodní lékařka napsala Vermox. Po něm se bolesti přesunuly
ze střev do žaludku a byly nesnesitelné. Kolegyně D. jí vytestovala Hymenolepis v žaludku.
Paní navštívila oddělení parazitologie v Dětské nemocnici v Praze. Tam jí  řekli, že
tasemnička v žaludku být nemůže, že je to nesmysl. Odběry stolice nic neprokázaly. Protože
měla velké bolesti, lékařka napsala nový Vermox a paní kůru podpořila česnekovými nálevy.
Po této kůře vyšlo několik parazitů různých tvarů, především segmentované úzké útvary.
Vypůjčila si z knihovny atlas a sama si určila podle obrázků, že šlo o rod Hymenolepis a
měchovce. Úlovek odnesla do nemocnice, ale až po několika dnech, kdy byl vzorek už
vyschlý. V nemocnici nedokázali proto již nic určit. Paní je ale od té doby bez bolesti. (Oj, ta
moja Marsellla je ale šikovná).
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
MĚCHOŽIL ZHOUBNÝ   ‐   ECHINOCOCCUS GRANULOSIS
MĚCHOŽIL VĚTVENÝ  ‐      ECHINOCOCCUS MULTILOCULARIS
Velikost: 2 – 10 mm, učebnicový údaj je však pravděpodobně 
podhodnocený.
Kde se může vyskytovat: v těle psovitých šelem a hlodavců. Mezihostiteli jsou býložravci
(ovce, kozy, hovězí dobytek, koně), i  člověk. U nás jsou
podezřívány z přenosu lišky, obyvatelstvo je varováno, aby
tepelně  upravovalo lesní plody, které mohou být
kontaminovány jejich močí nebo výkaly. Pokud pes sežere
hraboše, nebo pokud sní maso z nuceného výseku, které
neprošlo kontrolou, nakazí se PES a od něj my. Nákaza od psa
je statisticky pravděpodobnější a většina nemocných
s echinokokózou chová psa nebo jej chovali jeho rodiče,
prarodiče. Nevylučuji přenos z matky na dítě, několikrát jsem
vytestovala měchožila jako nákazu vrozenou. (Tasemničky
totéž).
Hodnotím ho jako NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PARAZITÁRNÍ NÁKAZU, KTEROU MUŽETE V
EVROPÉ DOSTAT. Embryo vylíhnuté ze spolknutého vajíčka putuje tělem, krevním oběhem12/27 
do jater, sleziny, PLIC, ledvin, kostí, mozku, svaloviny, podkožního vaziva… Zde pomalu
rostou cysty. Dostane – li se do mozku, způsobuje těžký ZÁNÉT MOZKOVÝCH BLAN.
Uvnitř cyst jsou STOVKY hlaviček tasemnic (skolexy). Když CYSTA PRASKNE, její obsah se
vylije a tasemničky se roznesou krví a lymfou po těle. Nemocný může zemřít na
anafylaktický šok. Přežije‐li ho, má diseminovanou neboli ROZTROUŠENOU! hydatidózu.
Cysty se chovají jako NÁDOR: rostou, utlačují tkáň, ve které žijí, a METASTAZUJÍ. Cysty
mohou dosahovat velikosti 10‐ 20 cm. Člověk cítí potíže teprve tehdy, když cysta začne tlačit
na určitý orgán nebo tkáň. Klasická medicína je léčí vysokými dávkami albendazolu nebo
mebendazolu, nebo chirurgickým odstraněním cyst. Toto onemocnění může být i smrtelné.
Příznaky jsou různorodé podle napadeného orgánu a masivnosti infekce. Okolní státy hlásí
stovky případů echinokokóz. Zvláště jižní Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie. Jen u nás
nic. Co myslíte, je to tím, že se  České kotlině měchožil záměrně vyhýbá, nebo je to spíš
úrovní našich laboratoří a neznalostí našich lékařů, kteří ani neuvažují o podobné souvislosti
a nepošlou pacienta na testy? Podle učebnic jde o vzácnou nákazu a jeden smrtelný případ
nějakého Slováka se opisuje po desetiletí z učebnice do učebnice (MUDr. Bednář, MVDr.
Sedlák). Ale já měřím echinokokózu nepříjemně  často, především v souvislosti s těmi
nejvážnějšími onemocněními. Tito lidé trpí bolestmi nejrůznějšího druhu, bolí je kosti, svaly,
klouby, jsou extrémně unaveni. Měchožila větveného nalézám často u astmatiků, protože žije
v plicích. V plicních sklípcích rostou boubele a ztěžují výměnu plynů. Bolesti hlavy a
blokování krční páteře souvisí s přítomností echinokoka v páteřním kanále nebo
v mozkových plenách. Ale především je vidím u všech svých klientů, kteří
mají závažná nervová onemocnění!
NEEXISTUJE JEDINÝ z nich, který by měchožila neměl. Už to nemůže být náhoda, protože
se to týká nejméně 40 lidí. Ti klienti, kteří jsou na tom opravdu špatně, jej mají v mozku.
Jedná se o těžké DEPRESE, ALZHEIMERA, STAVY ÚZKOSTI a PANIKY, EPILEPSIE,
SCLEROSIS MULTIPLEX, PARKINSONISMUS, KRUTÉ BOLESTI HLAVY. K tomu se
přidružuje nesmírná ÚNAVA. Usuzuji z toho, že toxiny měchožila musí být výjimečně 
neurotoxické. V případech, kdy lékaři vyslovili podezření na RS, ale nepotvrdila se,
nacházím měchožila ne přímo v CNS, ale v mozkových plenách, nebo míše. I taková nákaza
dokáže poslat  člověka do invalidního důchodu. Tyto různorodé případy se liší jen
umístěním boubelí Echinokoka v mozku nebo v těle. U sclerosis multiplex v truncus
encephali, především v mezencephalu, u depresí je v diencephalu a mezencephalu
(hypothalamus nebo jeho okolí) u parkinsonismu v gliích, v mozkovém kmeni, periferních
nervech, u epilepsie v mozečku, prodloužené míše, occipitálním laloku. Našla jsem jej i u
jednoho případu vrozené hluchoty v ponsu, mozečku a temporálním laloku. Alzheimer  ‐ 
frontální lalok. V případě  mírnějších potíží, např. úzkostí nebo bulimie, astmatu, žije
měchožil v nižších patrech ‐ srdce, plíce, žaludek, střeva, játra. Mnozí mají navíc silné bolesti
KOSTÍ, KLOUBU, SVALU, PÁTEŘE a přesně tam se echinokok najde. Pokud je vrozený,
jedná se o ty případy dětí, které v noci pláčou, že je bolí kosti a rodiče je chlácholí, že je to
tím, že rostou. Závratě, třasy a tiky jsou třešinkou na dortu. A teď  si představte, že by
k těmto nemocem vůbec nemuselo docházet, nebo by se daly v raných stádiích relativně 
snadno stopnout, kdybychom se všichni pravidelně průběžně odčervovali tak, jak to děláme
se svými miláčky. A to se dá zařídit léky, které nejsou nijak závratně drahé! Zdroj: příručka
„Léčiva, používaná k terapii infekčních a parazitárních nemocí: „…u některých nemocných13/27 
je nutné v terapii pokračovat po dobu několika let.“ Jsem však přesvědčena, že i pokročilá
stádia nemocí má smysl deparazitovat. Neléčená nákaza měchožilem zhoubným nebo
větveným nemá dobrou prognózu.
Za všechny zoufalé nemocné: klient 33 let, otec myslivec, rodina chovala psy, on sám
myslivec, od dětství jedl zvěřinu. Před dvanácti lety těžký zápal mozkových blan.
V nemocnici v Bohunicích, kde 14 dní ležel na kapačkách, konstatovali cysty ve spodině 
lebeční, které si ale netroufli odoperovat a propustili ho domů. Od té doby se jeho potíže
zhoršují. Má kruté bolesti hlavy, kvůli kterým uvažoval i o sebevraždě, blokuje se mu
neustále krční páteř a v prodloužené míše cítí trvalý tlak. Jen jeho dvě malé děti ho drží nad
vodou. Často zvrací, aby si ulevil od bolestí v žaludku. Teď se přidaly i bolesti kyčelního a
kolenního kloubu, cítí bolesti ve svalech, v páteři, už nemůže bez bolestí sedět a to je  řidič.
Žádné další vyšetření u žádného lékaře (ortoped, neurolog, internista) nepřinesly výsledky.
Rodina ho proto považuje za simulanta, což zvyšuje jeho duševní utrpení z bolesti, bezmoci
a nepochopení okolí. Bohužel se jedná o diseminovanou hydatidózu , echinokok je v kostech,
kloubech, kloubních váčcích, mozku (truncus encephali), všech zažívacích orgánech,
ledvinách. Kromě toho je tu i nákaza měchovci a rodem Hymenolepis. Tento případ už je pro
odborníky, pokud mu nepomohou, mám obavu o jeho budoucnost.
12.3.2008 Odborníci si umyli ruce. Klienta jsem svědomitě  poslala na specializované
pracoviště do Prahy. Testy negativní, s vysvětlením, že je to vzácná nákaza. Sehnali jsme
Zentel a pracujeme s kvalitním Zapperem. Klient po mnoha měsících připustil, že bolesti
hlavy a blokování krční páteře jsou snesitelnější.
Jsem ráda, že se přidávají kolegové k pečlivějšímu měření parazitů  a potvrzují vysokou
četnost i těch parazitů, kteří by měli být podle učebnic vzácní. Kolegyně Š. z jižních  Čech
dochází ke stejným šokujícím číslům, co se týče výskytu echinokoka a tasemniček.
10. 3. 2008 ‐ ke kolegyni Š. přišla konečně klientka s roztroušenou sklerózou. Kolegyně nejen
že vytestovala echinokoka, ale byl v mezencephalu. Zatančila jsem si kozáčka.
MOTOLICE THAJSKÁ                        ‐  OPISTHORCHIS VIVERRINI
MOTOLICE JATERNÍ                          ‐  FASCIOLA HEPATICA
MOTOLICE JATERNÍ                           ‐ FASCIOLOPSIS BUSKII, největší
MOTOLICE ŽLUČOVÁ                        ‐ CLONORCHIS SINENSIS
MOTOLICE PS Í                                   ‐ OPISTHORCHIS FELIENEUS
MOTOLICE PLICNÍ                              ‐ PARAGONIMUS WESTERMANI
MOTOLICE SLINIVKOVÁ                   ‐ EURYTHREMA PANCREATICUM
(není v počítačovém programu)
Velikost: 20 ‐ 30 mm
Ploší červi, mají přísavky s trny, kterými se lépe uchycují na
tkáni hostitele. Už jejich název napovídá, že si naši předkové
všimli souvislosti mezi tímto parazitem a točením hlavy.
Američtí vědci je dávají do souvislosti s roztroušenou14/27 
sklerózou. Dr. Hulda Clarková je dává do souvislosti
s rakovinou a s únavovým syndromem. Motolice jsou běžné.
Rády ucpávají žlučovody, a když se kolem nashromáždí ještě 
cholesterolová zátka, na ultrazvuku pak imitují „žlučové
kameny“. Jejich larvy putují tělem jako larvy každého parazita,
takže je můžeme najít prakticky všude. Ze zažívacích
orgánů játra, slinivka, žaludek, střevo. Vyvolávají chronické
hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy,
ALERGIE. Motolice slinivková žije především ve vnitřně 
sekretorické  části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů,
nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké. Všechny
motolice zhoršují metabolismus, a proto je  často nacházím u
lidí s NADVÁHOU.
Způsob přenosu: z masa býložravců, kteří pozřou cerkárii přichycenou na stéblu
trávy, nebo na vodnírostlině. Z krabího a rybího masa, špatně 
tepelně upraveného.
Na motolice nezabere Vermox, Zentel je také slabý. Motolice omezí, ale nezahubí. Tady
pomůže jen Cesol nebo kvalitníZapper.
Kauza: kolegyně  Ž. K. z Újezdu u Brna zjistila, že většina sousedů z Újezdu a okolí, kteří
k ní přijdou na testy, mají bez ohledu na věk všichni Schistosomu hematobium. U ní samotné
jsem našla stejného parazita. Schistosomu mansoni jsem našla u klientky, která bydlí o
vesnici dál. Celá oblast bere vodu z Vyškovska. Uvažovaly jsme i o nákaze z místního
koupaliště. Je to nezvyklý nález, Schistosomy jsou příbuzné motolic a považují se za
onemocnění tropů a subtropů. Kolegyně chce zainteresovat odbornou veřejnost a přijít věci
na kloub. Schistosomy nejsou neškodní parazité a kolegyně může svým objevem zachránit
zdraví mnohých svých sousedů. Cestujeme, žije mezi námi stále více cizinců, pracují
v restauracích a koupou se s námi. Tato věta není namířena proti přistěhovalcům, ale proti
úzkoprsé představě, že co je psáno v učebnici, je dáno a tropická nákaza se u nás nemůže
vyskytovat. Pomocí přístroje Salvia můžeme rozšířit a upřesnit naše znalosti o výskytu a
frekvenci jednotlivých virů, bakterií a parazitů. Většinou je realita mnohem horší, než si
umíte představit, v lidech žijí nejrůznější zdánlivě exotičtí hosté. Lékaři o tom nemají ani
zdání. Nejsem sama, která měří velmi  často Neisserii gonorrhoeae  ‐ kapavku, a její výskyt
odhaduji na 40% až 50% obyvatel. Narazila jsem už i na Treponemu pallium, Vibrio cholerae
a Mycobacterim leprae, všechno měřeno vícekrát s časovým odstupem. Mycobacterium
leprae jsem naměřila už pěti lidem a kolegyně N. M. z Frýdku Místku ji už vytestovala také.
Léky tady neexistují ani na specializovaných pracovištích, jedna klientka chudák marně 
pátrala. Prostě tady být nemůže, tak tu není, a na co léky.
VLASOVEC PSÍ       ‐    DIROFILLARIA IMMITIS
VLASOVEC               ‐    DIROFILLARIA REPENS
(nejsou v počítačovém programu)15/27 
Vlasovec psí způsobuje plicnífilariózu, druhý vlasovec napadá podkoží.
Způsob přenosu: Vlasovce přenáší bodavý hmyz. Vlasovci jsou běžně rozšířeni u
psů v USA a v jižní Evropě. Tam jsou závažným zdravotním
problémem. Zvláště v jižním Řecku. Přenos komárem. Opět se
předpokládá, že u nás jsou ojedinělí i u psů, natož u  člověka.
Zatím jsem narazila na 4 klienty s filariemi, v jednom případě 
šlo o přenos z matky na dceru. Je to tedy nákaza, která je u nás
pravděpodobně už dlouho. Další klientka hodně cestuje,
dlouhodobě pobývala na jihu, další klientka chová psy. Pro Dr.
Clarkovou to byla běžná nákaza, se kterou se potýkala denně.
Kde se může vyskytovat: Dospělci vlasovce psího žijí v plicních tepnách a v pravé srdeční
komoře, proto jim anglicky mluvící národy  říkají HEART
WORM.
V naší zemi neexistuje lék na tyto parazity, kdysi se používal Ivermectin, ten je
stažený z prodeje a podává se pouze psům nitrožilně. Další možnosti jsou STROGHOLD,
MILBEMAX, účinná látka filamektin. Mluvíme o veterinárních léčivech. Léky na ploché a
oblé červy na ně nezabírají, takže těmto nemocným zbývá jediná možnost, jak se pokusit
nákazy zbavit: kvalitní zapper.
MIKROFILÁRIE ‐  WUCHERERIA BANCROFTI
BRUGIA MALAYI
VLASOVEC MEDINSKÝ  ‐  DRAKUNCULUS MEDIENSIS
Jsou to tencí, vláknití   červi, přenášení  členovci. Jejich larvy
mají mikroskopické rozměry, a proto se jim říká mikrofilárie.
Kde se může vyskytovat: Kolují krví nebo se vyskytují v kůži. Dospělé filárie mají formu
podkožní a lymfatickou.
Způsob přenosu: Lymfatické druhy jsou přenášeny komáry.
Paraziti ucpávají mízní cesty a způsobují otoky. Následkem toho vzniká zánět ledvin a
edémy. Podkožní filariózy jsou přenášeny korýši nebo hmyzem. Jsou rozšířeny v tropech a
subtropech. Onemocnění se projevuje svědícími puchýři, později abscesy. Z mikrofilárií
známe všichni vlasovce medinského, kterého Afričané a Asiati navinují velmi pomalu na
dřívka, aby vlasovce nepřetrhli, a takto jej postupně  vytahují. Neporušený vlasovec
namotaný na hůlce byl znakem dobrého lékaře a od toho je odvozen symbol pro
lékařské povolání – Aeskulapova hůl. Na tuto infekci jsem bohudík zatím nenarazila.16/27 
TASEMNICE PSÍ  ‐ DIPILIDIUM CANINUM
Středně velká tasemnice.
Způsob přenosu: Konečným hostitelem pes, kočka, ale i savci a ptáci.
Mezihostitelem blechy a všenky. Parazit se vyskytuje po celém
světě.
Onemocnění se projevuje bolestí břicha a svěděním v oblasti konečníku.
ŠKULOVEC ŠIROKÝ  ‐  DIPHYLLOBOTHRIUM LATUM
ŠKULOVEC  ‐  DIPHYLLOBOTHRIUM PACIFFICUM
Je to největší parazit člověka. Může dosahovat délky 8 – 10 m,
jeho vývoj jde přes sladkovodní buchanky a sladkovodní ryby.
Vyskytuje se v oblasti velkých  řek a jezer v Evropě, Severní
Americe a na Sibiři.
Způsob přenosu:   Člověk se nakazí, když jí syrové ryby.
Onemocnění se projevuje zažívacími potížemi, únavou a chudokrevností. U D. P. jsou
zdrojem nákazy mořské ryby. Vzácná nákaza (zatím).
Zmíním se ještě o dvou parazitech, náležejících k PRVOKUM:
PROTOZOA
Kromě Giardia intestinalis (bičíkovec), Entamoeba histolytica (amoeba) a Balantidium coli,
(nálevník), o kterých jsem se už zmínila, nejčastějším prvokem, se kterým se setká
každý detoxikační poradce několikrát denně, je toxoplasma gondii.
TOXOPLASMA GONDII
Patří k výtrusovcům, kokcídiím.
Způsob přenosu: Kočka je definitivní hostitel, ale člověk může být jedním z dvou
set mezihostitelů. Kočka vylučuje infekční oocysty trusem, ty na
vzduchu dozrávají a za několik hodin jsou infekční. Kočka se
umývá a zanese si oocystu na srst a my ji pohladíme,
neumytýma rukama pak něco sníme. Nakazit se však můžeme
i nedostatečně  tepelně  upraveným masem, nebo přenosem
z matky na dítě. Ve střevě  nakaženého hostitele se z oocysty
aktivně uvolňují zralé sporozoity rohlíčkovitého tvaru. Oocysta
má 11 – 12 mikrometrů, nemůžeme ji tedy spatřit. Sporozoity
majírozměr 2 x 8 mikrometrů.
Kde se může vyskytovat: Sporozoity pronikají do nejrůznějších orgánů hostitele, včetně 
mozku, oka, ucha, svalů, zažívacích i pohlavních orgánů atd.17/27 
Toxoplazma je lymfotropní, proto ji můžeme přednostně najít
v lymfatické tkáni, ucpává lymfatické uzliny. Tak jako borrelie,
je to patogen, který lze najít ve všech tkáních.
Při akutní nákaze se můžeme setkat s těmito symptomy: zduření lymfatických uzlin na krku
a šíji, teplota až horečka, oslabení toku lymfy, bolest hlavy a svalů, celková únava, výjimečně 
vyrážka s puchýřky a pupínky, hepatitida, encefalitida a myokarditida. Nakazí‐li se matka
během těhotenství, může dojít k potratu, nebo poškození plodu. Toxoplasma gondii může
přispívat k neplodnosti.
Další stadium toxoplasmy jsou tachyzoiti a bradyzoiti. Tachyzoiti se mohou množit, ale při
imunitní odpovědi hostitele se stáhnou do tkáňových cyst, a promění se v bradyzoity
uvnitř hostitelské buňky. Bradyzoiti jsou méně  agresivní vůči hostiteli, mají snížený
metabolismus a tím na sebe minimálně  upozorňují. Unikají tak pozornosti imunitního
systému hostitele (T‐lymfocyty, NK‐buňky). Nastává rovnováha mezi hostitelem a parazitem
a infekce se dostává do latentní fáze. Imunitní systém hostitele není schopen parazita jednou
provždy zlikvidovat, ale ani parazit již nemá možnost uvolnit se z cyst a množit se.
Výjimkou jsou vážné poruchy imunity, nebo užívání imunosupresiv. Pak se reaktivovaná
toxoplasmóza projevuje jako zánět mozku (RNDr. Sedlák, MUDr. M. Bednář). Jaroslav Flégr
z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze vystoupil před časem v televizi,
kde prezentoval výsledky posledního výzkumu. Co se týče četnosti záchytu a odhadovaného
procenta toxoplasmy v populaci, je to stará písnička: zatímco v Praze má být procento
nakažených kolem 30%, ve zbytku republiky kolem 40%, okolní státy (Německo, Francie,
Rakousko) hlásí 50% až 60% infikovaných obyvatel. Opět je vidět rozdíl v práci našich
laboratoří a těch na západ od nás. My detoxikační poradci bychom to číslo posunuli ještě o
desítku nahoru. Pan Flégr uváděl zajímavé souvislosti. Toxoplasma zvedá testosteron u
mužů, (agresivita, sobectví, nestálost), ale snižuje testosteron u žen. Lidem s toxoplasmózou
se rodí více chlapců. Potomci mužského pohlaví totiž pravděpodobněji budou více cestovat,
pobývají více mimo domov a mají za život větší šanci setkat se s kočkovitou šelmou. Lidé
nakažení toxoplasmózou jsou méně pozorní, náchylní k rizikovému chování, jsou statisticky
častějšími účastníky dopravních nehod. Paraziti manipulují svými hostiteli. Jen si myslíme,
že rozhodujeme sami o tom, co uděláme.
BABESIE
Babesie patří k prvokům, piroplasmiím.
Jsou to velmi drobní parazité (1,2 až 2 mikrometry).
červených krvinek. V erytrocytech probíhá dělení.
Způsob přenosu: Mezihostitelé jsou teplokrevní obratlovci. Přenos klíštětem. Tam, kde
naměřím u klientů borrelii nebo klíšťovou encefalitidu, vždy
také zjišťuji, zda nejsou přítomny babesie. Babesia divergens a bovis
jsou vážná až smrtelná onemocnění, ale v našich podmínkách přichází
do úvahy spíše jen mírnější forma Babesia microti. Je provázena
únavou, horečkou, bolestmi hlavy, kloubů  a svalů. Možná svádíme
mnohé symptomy na borrelii, a zatím jsou na vině přídavné infekce,18/27 
jako Rickettsie, Ehrlichie, FSME, nebo právě  babesie. Tam, kde má
klient zátěže ve slezině, má onemocnění horší průběh.
Dle učebnic jde o vzácné onemocnění, nicméně se připouští, že když se protilátky najdou i
v Evropě, patrně lehké infekce babesiemi unikají pozornosti (MUDr. Bednář). A to unikají.
Babesie měřím běžně, naměřila jsem je i sobě, z mých klientů  odhaduji tak na 30%
infikovaných. Babesie jsem začala měřit po mezinárodní konferenci v Praze v květnu 2007,
kdy kolegyně ze SRN popisovala, že babesie jsou v její zemi velký problém. A zase – že by se
o pár desítek kilometrů  dál už nákaza nevyskytla? Babesie vzhledem ke své nepatrné
velikostireaguje na detoxikaci. Klasická medicína ji léčí kombinací chininu s klindamycinem.
PROČ  O PARAZITECH NEVÍME?
V tomto směru nás nikdo nevzdělal. Ani škola, ani rodiče, ani lékaři. Nejvíc v obraze jsou
doktoři přírodních věd a veterináři. Pro ně tato skutečnost není překvapením. Lékaři ale
často vůbec nedávají do souvislosti ani do očí bijící symptomy. Už jsem zažila, že na stížnost
pacienta, že bezdůvodně  hubne a svědí ho konečník, slavný lékař  odpověděl: To máte
borrelii v žaludku a plísně v tlustém střevě. Jedna obvodní lékařka mi  řekla, že lékaři mají
instrukce, aby při banálních onemocněních (bolesti hlavy, břicha, průjmy, zácpy,
nechutenství, prudké hubnutí, nevolnost a zvracení) přednostně  zvažovali parazitární
nákazu. V praxi se s tím ale nesetkáte. To nejběžnější z mikrobiologie, co lékaři stále dokola
uvádějí jako příčinu potíží, je streptokok, stafylokok, chřipkové viry a ještě tak borrelie. U
bakterií si tak zdůvodní nasazení antibiotik a je vyřízeno. Také si postěžovala, že za celou
její mnohaletou praxi se ještě nesetkala s laboratoří, která by uměla parazity najít, přestože
občas vzorky na rozbor posílá a podle symptomů  pacientů  parazity tuší. Testy se
vracejí negativní, což lékaře  časem odradí, aby to ještě zkoušel. Našich parazitologických
laboratoří je málo. Nejsou tak dobře vybaveny jako pracoviště  bakteriologů  a virologů,
neškolí se tolik pracovníků pro tato oddělení, protože lékaři o jejich práci jeví menší zájem.
Laboranti proto nemají dostatečnou praxi a někdy jde i o lidský faktor – pečlivost a rychlost.
Vzniká tak začarovaný kruh. Dalším úskalím jsou samotné testy. Test ELISA, který se
nejčastěji používá ke stanovení protilátek, je levný a chybový. Lékaři to vědí. Selhává i u
průkazu borrelie. Kolektiv lékařů, vedený MUDr. Bartoňkem, z pražské kliniky zaměřené na
borrelii, přiznává, že je falešně negativní z 50% až 70%. A na těchto testech závisí zdraví
tisíců lidí!!! Všude tam, kde hledáme protilátky a ne přímo parazita, může dojít k chybě.
Podle MUDr. Miroslava Mikuleckého, CSc., z kliniky infektologie a geografické medicíny
v Bratislavě, organismus nemusí z nějakého důvodu protilátky tvořit, buď  má sníženou
imunitu, nebo malý počet jedinců nemusí vyvolat imunitní odpověď. MUDr. Mikulecký je
odborníkem na helminty, především na toxocaru. Ptala jsem se ho, co si myslí o spolehlivosti
testu Elisa. Vyjádřil pochybnosti, neboť  už se stalo, že dvě  různé laboratoře dospěly
k opačným výsledkům. Ve stolici se vajíčka také nemusí najít, pokud už jsou parazitirozesetí
po těle. Parazit nemusí být momentálně ve střevě. Proto by se správně mělo dělat několik
odběrů  stolice po delších  časových odstupech a to se v praxi neprovádí. Upustilo se i
análních otisků v případě enterobióz. Dalším průkazem je už jen biopsie, což za živa často
nepřichází příliš v úvahu. Podotýkám,že např. zjistit měchožila se spolehlivěji dá metodou
PCR – polymerázová řetězová reakce, kdy i z nepatrného množství materiálu se dá sestavit19/27 
celá DNA a podle genetické výbavy parazita jej přesně určit.Provádí GENSERVIS BRNO při
Veterinární fakultě a GENSERVIS PRAHA, katedra parazitologie při Přírodovědecké fakultě 
UK. Test stojí kolem 500 – 1.500,‐Kč.
Nejzávažnější nákazy  ‐  Echinococcus a Hymenolepis  ‐  můžeme dostat od psů. V ČR je
evidováno 2 000 000 psů. Připočtěte ty neevidované. Jsme státem s největším počtem psů na
počet obyvatel. V tomto směru trumfneme i Angličany. Přitom jsme národem, který není
zvyklý po svých čtyřnohých přátelích uklízet. Rozšlapané a větrem rozvířené psí výkaly pak
dýcháme, naše děti si hrají ve znečištěných pískovištích. Nepořádní  Češi jen sklízejí, co
zaseli.
Přemýšlela jsem, proč   se nenajdou protilátky proti parazitům ani v případě, že pacient
donese lékaři úlovek a fyzický důkaz. Jedno z možných vysvětlení by mohlo být i to, že
organismus netvoří, nebo tvoří jen velmi neochotně protilátky proti VROZENÝM infekcím.
Je naivní se domnívat, že parazit se neprožere placentou, když je schopen se dostat přes
střevní stěnu. Všechno, co má v těle matka, může mít i dítě. Rodinní příslušníci mívají
podobné parazitární zatížení. Potom proti těmto prastarým zátěžím tělo nebojuje.  Často to
mohou být letité spící cysty, které začnou ožívat až po prvních tabletkách antihelmintik.
Jejich metabolismus je sice snížený, nikoliv však nulový. Toxiny z těchto cyst přispívají
k chronickým záhadným chorobám. EAV je tak často jediná možnost, jak se dobrat příčiny
potíží. Sérologická vyšetření selhávají. A protože s parazity po generace nebojujeme,
přibývají.
Dále se stále jasněji prokazuje, že parazité roznášejí viry a bakterie po těle. URČITÉ VIRY A
BAKTERIE MAJÍ AFINITU K URČITÝM PARAZITUM. Samička parazita předává svou
virovou a bakteriální výbavu larvám a vajíčkům, tak jako lidská matka předá potomkům
viry, bakterie a parazity. Pokoušet se proto zbavit se virů  a bakterií bez předchozího
odčervení je marná práce. A naopak, znova a znova žasnu, že i u velmi starých lidí se dá
dosáhnout toho, že jejich orgány, zbavené parazitů, vykazují ideální hodnoty. Možná
krátkodobě, ale přece. V orgánu, který jste  čerstvě  zbavili parazita, nenaměříte
ŽÁDNOU BAKTERII, ŽÁDNÝ VIRUS, i kdyby měsíc před tím orgán vykazoval
dvacetipoložkovou mikrobiální zátěž. Nezapomenu na pětaosmdesátiletého muže, kterému
jsme kvalitním zapperem odstranili parazity za slinivky a já jsem pak několikrát po sobě,
s opakovanou kalibrací, naměřila jeho slinivku v normě. Bránil se: „Ale já mám náběh na
cukrovku!“ Říkám mu: „ V této chvíli ne.“
Podezření na parazity můžete mít při těchto symptomech:
1. TŘASY, TIKY, ZÁŠKUBY SVALŮ, VIBRACE, VNITŘNÍ CHVĚNÍ, NOČNÍ
ZÁŠKUBY TĚLA.
Srdeční synkopy a arytmie nejsou ničím jiným než záškuby srdečního svalu.20/27 
2. ZÁVRATĚ, TOČENÍ HLAVY, ZATMĚNÍ PŘED OČIMA S POCITEM NA OMDLENÍ.
Parazita najdeme v těle i tehdy, když se tyto potíže objevují jen zřídka, nebo se
objevovaly v minulosti.
3. DEPRESE, ÚZKOSTI, POCITY TÍSNĚ, NEVYSVĚTLITELNÁ PANIKA, STRACH ZE
SMRTI, MYŠLENKY NA SMRT.
Jedna klientka to popsala slovy: „Nic se neděje, všechno je v pořádku, ale já přesto
trpím úzkostí a panikařím. Asi budu hysterická.“ Dvacetiletý klient: „Nevím, co se to
se mnou děje, jestli snad neumírám“.
Další klientka: „Mám perfektní rodinu a všechno je v pohodě, jen já tu pohodu
kazím! Neumím si ji užít a nevím proč! Pořád si dělám starosti, že se stane něco
strašného.“ To se týká i velmi mladých lidí.
4. PORUCHY VIDĚNÍ: DVOJITÉ A ROZMAZANÉ VIDĚNÍ, ZAMLŽENÉ VIDĚNÍ  ‐ 
JEDEN Z PRVNÍCH PŘÍZNAKŮ ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY. POCIT CIZÍHO
TĚLÍSKA V OKU. TEČKY A ŠMOUHY, KTERÉ PŘIBÝVAJÍ.
Proti bílému pozadí můžete možná vidět okrouhlé pravidelné skvrnky, tmavé se
světlým středem, jakoby pospojované řetízkem. To mi popisovalo alespoň šest lidí. Je
známa očníforma larvální toxokarózy, ale v oku najdete všechno možné. Mohou tu
žít larvy všech druhů parazitů, všechny bakterie a viry, které je možno nalézt jinde
v těle. Co si máme myslet o pravidelných útvarech, připomínajících žabí vajíčka?
Znamená to, že do oka doputují dospělci a kladou tu vajíčka? Očař  nic nenajde.
Očařce jedné mé klientky jsem poslala  článek o larvální toxokaróze od MUDr.
Mikuleckého. Řekla, že o tom v životě  neslyšela.
Kauza: Asi šedesátileté ženě, která ztrácela zrak, jsem vytestovala v oku
Hymenolepis nana, echinoccoccus a toxoplasmózu. Začaly jsme oko  čistit našimi
dreny, prozatím bez antihelmintik z obavy před rozsevem parazit. nákazy. Po měsíci
kapání echinokok zmizel a tasemnička se odstěhovala do mozku. Nicméně paní na
kontrole u očaře přečetla o dva řádky víc, než obvykle, přestože předtím se zrak stále
jen horšil. Zeptala se očaře, zda je možné, aby měla v oku parazity.  Řekl, že to je
možné jen v Africe. Neučili se o toxokaře ?
Kauza: přivedli mi pětiletou holčičku, která začala šilhat, nikdo neví proč. Narodila
se zdravá. V době, kdy mi ji přivedli, ji zrovna dětská lékařka zbavovala nákazy
roupy. Děti se na pískovišti  často nakazí škrkavkami. Děvčátko mělo
škrkavku dětskou na okulomotorickém nervu. Babička, která dítě  přivedla,
nechápala, co jí vysvětluji a dítě jsem už neviděla.
Jedné z klientek, co vidí vajíčka ve svém oku, jsem našla 7 druhů parazitů. 17 let
se snaží marně  přesvědčit lékaře, že parazity má, aby jí pomohli. Ona o nich ví.
Někdy se jí pod rukou břicho vlní a samovolně pohybuje. Se seznamem parazitů,
které jsme našly, šla znovu k lékaři. Nenašel se ani jediný.21/27 
Jiná klientka mi děkovala, že konečně  pochopila, co se s ní dělo v dětství: viděla
pohybující se útvary ve svém oku a bála se to někomu říci, aby si o ní nemysleli, že je
blázen.
Kolegyně  D. našla toxokaru v oku dospělé ženy, která začala nedávno
bezdůvodně šilhat. Alespoň očaři by měli být proškoleni.
5. ARYTMIE, TACHYKARDIE, SYNKOPA  ‐  VYNECHÁNÍ TEPU, BUŠENÍ SRDCE,
VYSOKÝ TLAK.
Škrkavky, háďátka a motolice jsou nejčastějšími pachateli. Srdcaři mívají úzkosti.
6. AUTOIMUNITA.
Paraziti navozují autoimunitní procesy ve tkáni, ve které se vyskytují. U jakéhokoliv
autoimunitního onemocnění se teď  už přednostně  dívám po parazitech. Nikdy
nejsem zklamaná.
7. ASTMA.
Larvy při migraci málokdy vynechají plíce. Pokud čtete pozorně, neexistuje parazit,
který by je minul. Plíce jsou vděčným námětem k detoxikaci, protože se daří
odstraňovat letité „neléčitelné“ potíže. Plíce sice také často  čistíme nadvakrát, ale
úleva bývá už po prvním kole. Složitá vysvětlení, která občas  čtu, že astma souvisí
s karmou, nervy, nebo psychikou, mi dnes připadají legrační. U těžkých astmatiků je
standardní zátěží Echinococcus multilocularis  ‐  měchožil větvený. Viděla jsem na
internetu rentgenový snímek plic ukrajinského chlapce, trpícího silným kašlem. Na
snímku byly vidět bělavé okrouhlé flíčky. Lékař  to bravurně vyhodnotil jako nákazu
echinokokem. Cysty odebíral chirurgicky. V plicích astmatiků, abych byla přesná, ale
také kromě  parazitů  nacházím vrozené Mycobacterium tuberculosis, Bordetellu
pertussis , borrelii a další bakterie a viry.
8. RAKOVINA.
Dá se vyměřit souvislost mezi parazity a nádorovým onemocněním. MUDr. H.
Clarková i američtí lékaři kladou rovnítko mezi rakovinu a metabolity parazitů. Je to
logické, parazit svými toxiny i mechanickým působením natolik poškodí tkáň, že ta
se pak už neubrání onkologickým změnám. Možná změním názor, zatím vidím
souvislost jen nepřímou. Snad je možné, že cysty tasemnic, především echinokoka,
mohou být omylem považovány za nádor. V ojedinělých případech může echinokok
dosáhnout i větších rozměrů. Klient‐veterinář  mi vyprávěl historku z Ukrajiny:
„těhotná“ žena neporodila ani devátý, ani desátý měsíc. Jedenáctý měsíc jí vytáhli
z břišní dutiny několikakilogramovou cystu Echinokoka granulosus. Lékaři našich
východních sousedů s echinokokem běžně počítají. Veterinář mi  řekl, že se má za
to, že echinokok potřebuje ke svému vývoji vyšší průměrné teploty a je to nákaza
jižních krajů (Mluvil o psech). Já to ale nechápu: je to parazit a přechází z hostitele do
hostitele, kde má vždy zajištěnu jeho tělesnou teplotu.22/27 
9. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA.
Pokud sledujeme, kudy se larvy všech parazitů ubírají, je to hrtan a hltan. Snadno se
zachytí na této překážce a už se tam zabydlí. Rozběhne se tu autoimunitní proces.
Typické pro roztroušenou sklerózu.
10. KUŽE ‐ BOULIČKY POD KUŽÍ.
Mohou být způsobeny: háďátky střevními, tasemnicemi velkými i malými,
svalovcem stočeným, měchožilem zhoubným, psí nebo kočičí škrkavkou a roupy.
Cysty parazitů jsou chráněny vícevrstevnými obaly a jsou velmi odolné. Citrónovitá
pouzdra svalovců zvápenatí a jsou pak prakticky nezničitelná. Živá larva tu přežije
až 30 let. I když se považuje nákaza svalovcem pomalu za smrtelné onemocnění,
někteří autoři se domnívají, že pokud je počet larev v těle nízký, pacient může být i
bezpříznakový (RNDr. Klimeš). Bouličky pod kůží i jinde v těle mohou tvořit i
filárie.
11. ATOPICKÝ EKZÉM
Jsem šťastná, že už jsem přišla na kloub hlavní příčině  atopického ekzému.
Odstraňování virů, bakterií, plísní a neživých zátěží nevedlo k cíli. Zlepšení byla tak
mírná, že nestála za řeč, nebo byla přechodná.
Kauza: mladá asi třicetiletá žena, od dětství ekzém. V mládí šilhala, pak se to samo
upravilo. Dříve bývaly závratě, dnes vzácně. Ekzém zvládán přísným stravovacím
režimem. Bušení srdce. Úzkosti. Nepřiměřená chuť k jídlu. Návaly a pocení. Paraziti
ve všech orgánech, Ascaria, měchovci, háďátka, toxokara, roupi a tenkohlavec. Při
testování jsem hledala souvislost mezi pojmem „atopický ekzém“ a parazity.
Souvislost vyšla ke všem parazitům kromě  roupa. Lék VERMOX používám při
testování pro kontrolu. Reakce na něj byla silná a pozitivní. Od té doby se u všech
ekzémů už rovnou soustředím na parazity. Z celé škály virů, bakterií a parazitů, které
naměřím v celém těle, paraziti vyjdou k pojmu „ekzém“ VŽDY a mají také pokaždé
početní převahu nad viry a bakteriemi. Hledám především škrkavky a háďátka.
12. KLOUBY a PÁTEŘ.
Jen zopakuji: parazité mohou být v kloubech, ale i kolem nich v kloubních váčcích,
ale také i v kostní dřeni a v páteřním kanále. Toxiny parazitů  zvyšujírevmatoidní
faktor. Ten, kdo má souběžně  s revmatickou artritidou i potíže psychické (deprese),
ten sleduje „přelévání“ problémů   z hlavy do kloubů  a opačně  zhruba ve tři‐  až
čtyřtýdenních intervalech. Může to mít souvislost s několikatýdenním parazitárním
cyklem.23/27 
13. ÚNAVOVÝ SYNDROM.
Tady si nedělám ambice, že by parazitární toxin byl jediným spouštěčem tohoto
složitého syndromu. Ale parazitární toxin určitě neblahým dílem přispívá k dané
diagnóze.
14. MIGRÉNA.
Totéž, parazit je jen dalším kamínkem do mozaiky možných příčin. Migréna se
spouští vždy, když se dá larva do pohybu. Tehdy máme také zvýšené bílé krvinky a
zvýšenou teplotu. Proto mohu navázat další záhadnou diagnózou:
15. SUBFEBRILIE.
Kolísavá nebo stálá zvýšená teplota bez zjevné příčiny. Neúměrné pocení. Tito
lidé mají více druhů  parazitů, a ve větším množství. Teploty se zvedají vždy,
když larvy migrují (MUDr. RNDr. F. Stejskal)
16. NESPAVOST.
Pomineme‐li sociální a psychické faktory, paraziti přispívají k nočnímu neklidu,
protože jsou aktivnější v noci. V případě roupů o jejich podílu na nespavosti nikdo
nepochybuje. O parazitech se dále se dočtete, že jsou aktivnější za úplňku, kdy je
většina lidí citlivější k vnějším vlivům. Také kolem úplňku býváme nafouklí po jídle
více než za novu. Nedivila bych se, kdyby byli v průběhu roku aktivnější na podzim
a přispívali k depresím.
17. ALERGIE.
Nekonečné rýmy, vodnaté nebo hlenové, mohou být způsobeny neustálým bojem
našeho imunitního systému s larvami i dospělci parazitů  ve vedlejších nosních i
čelních dutinách. Paraziti vyhledávají duté orgány a místa, která nejsou příliš
promývána neustálým tokem krve nebo lymfy. V dutinách mají ideální podmínky.
Z dutin už je jen skok do oka, slzný kanálek je autostráda. Nejčastěji tu nacházím
drobounká háďátka, ale i larvy škrkavek, měchovců a motolic. Toxin háďátek svědí
nejen na kůži, ale i v oku a v nosní sliznici. Vdechování pylových zrn mnoha bylin,
které jsou jinak třeba léčivé, vyrušuje parazity z klidu, nutí je se pohybovat, hledat
klidnější útočiště, nebo naopak je stimuluje k páření. Potravinová alergie se dá
vysvětlit ještě  snadněji: určitý druh potraviny parazitům „chutná“. Začínám
sestavovat tabulku, kteří parazité vyžadují jaké potraviny. Například slinivková
motolice si pochutná na cukru, medu, čokoládě, máku, rýži, pšenici, ale maso, sýry a
vejce jí nejedou. Motolice jaterní a žlučová zase preferuje maso, sladkým a chlebem ji
neuctíte. Jednostrannou dietou, dlouhodobým odepřením pochoutek našim24/27 
podnájemníkům bychom zřejmě dosáhli jejich vyhubení přirozeným, ekologickým
způsobem, potíž je však v tom, že máme každý několik druhů parazitů a nemohli
bychom tedy jíst nic. Proto zřejmě  zabírá Breussova dieta. Lidé při déletrvajících
hladovkách uvádějí pocit projasnění v mozku, kam se už nedostanou parazitární
toxiny. Ke zkoumání této souvislosti mne přiměla klientka, která mi popisovala, že
čas od času má neudržitelné nutkání splácat všechno možné a střídat slané, sladké a
kyselé chutě, nezřízeně  se přejí a pak je na nějakou dobu klid. Klientka má oblé i
ploché parazity.
18. SJÖGRENUV SYNDROM.
Jedná se o vysychání slinných žláz. Syndrom je považován za AUTOIMUNITNÍ
onemocnění. Dává se do souvislosti s EBV. Tato teorie se zdála být logická, protože
EBV se množí ve slinných žlázách, spouští autoimunitní pochody a je tak častý, že se
většinou u těchto lidí najde. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem našla u dvou
klientů ve slinných žlázách pouze háďátka, po EBV ani památky.
19. TINITUS.
Když zjišťuji příčinu tinitu nebo nahluchlosti u svých klientů, pracně měřím veškeré
zátěže zvlášť na středním i vnitřním uchu a na ušních nervech. Tyto zátěže pak testuji
k pojmu „tinitus“ a ty, co se opakují na více místech nebo vyjdou k tinitu, považuji za
prioritní. S železnou pravidelností má početní převahu parazitární zátěž nad virovou
a bakteriální. Čím vážnější případ, tím vážnější parazit, od motolic přes Hymenolepis
k Echinococcus. Mám i klienta, kterému k pojmu „tinitus“ z celé sbírky vyšli POUZE
parazité, žádný virus a bakterie. Přesto z virů a bakterií je častý Haemophillus (dětské
opakované záněty ucha), virus parotitidy (častý!), Borrelie, Streptococcus pyogenes,
Helicobacter, EBV, CMV a další.
Antihelmintika kombinujeme s našimi preparáty. Od DRENU nemůžeme očekávat, že
parazita v orgánu zabije, ale vibrace léku natolik znepříjemní parazitovi pobyt, že ten se
hledí vystěhovat. A pokud se stáhne do nižších pater, tam máme možnost ho zlikvidovat
chemií.
Samostatná antihelmintika zas vyčistí JEN zažívací soustavu. Spokojíme‐li se s prvotními
úspěchy, potíže se časem vrací, protože larvy, které jsou momentálně „na cestách“ po těle,
jednou opět doputují do tenkého střeva, dorostou a začnou se množit. Proto je nutné
protiparazitární kůru OPAKOVAT. Lékaři, kteří nemají zkušenosti s parazity, a těch je
většina, se domnívají, že stačí snad jen několik tablet, a úzkostlivě šetří s předpisováním léku
za 40 Kč. Svému pacientovi pak uleví jen na několik dnů až týdnů a nevyženou mu ani
roupy. A naopak, naše preparáty bez antihelmintik tyto nemoci sice jednoznačně zlepšují, ale
velmi, velmi pomalu a léčba má svůj strop.25/27 
JAKÉ LÉKY JSOU U NÁS K DISPOZICI:
Není to žádná sláva. Celé dva. Zrušili i Pyrvinium v sirupové formě. Zabíral sice jen na
roupy, ale i to pro mnoho lidí bylo požehnáním, stačilo zaběhnout do lékárny.
Benzomidazolové přípravky fungují jen na oblé červy:
• VERMOX: na bázi mebendazolu, určen pro léčbu enterobiózy, askariózy,
ankylostomózy, trichuriózy, strongyloidózy, larvální toxokarózy, trichinelózy
• ZENTEL: na bázi albendazolu, je indikován na široké spektrum parazitů, na ploché
červy někdy zabere, jedná‐li se o slabou nákazu, při silných nákazách je
nespolehlivý. Zentel se lépe vstřebává a má vyšší účinnost, užívá‐li se spolu
s tučným jídlem.
Dávkování:
se liší podle druhu parazita. Především u enterobióz, askarióz, trichurióz a strongyloidóz je
nutno přeléčit za 2 až 3 týdny. Také počítejte s tím, že po první dávce antihelmintik a někdy
už jen po bylinné protiparazitární kůře se objeví nové druhy parazitů, které Váš terapeut
„neviděl“ napoprvé. Většinou se jedná o zacystované, hodně staré, nebo dokonce
vrozené nákazy, které neochotně pod palbou chemie začnou hledat bezpečnější úkryt a
vylezou. Je to další důvod, proč je nutno kůru opakovat, a to často ne jednou. Třetí důvod je,
že LARVY NEJSOU NA ANTIHELMINTIKA CITLIVÉ!
Jaké můžete očekávatreakce:
• Masivní odchod stolice v prvních dnech  ‐  odchází mrtvá těla dospělých parazitů.
V této době také máte šanci něco objevit.
• Plícaři: Kašel, dušnost, bolest na hrudi, teploty se zduřením krčních mandlí, rýmou.
Méně často svědivá vyrážka, bolest hlavy.
• Většina lidí však antihelmintika snáší dobře, silné reakce mají jen
lidé s mnohočetnými infekcemi. Překonají‐li první nepříjemné dny, nastává značná
úleva a někdy se dějí doslova zázraky.
TEORII MOHU PODEPŘÍT PŘÍKLADYZ PRAXE:
• klientka makrobiotička chtěla vyzkoušet jen kombinaci úpravy stravy a
antihelmintik. Makrobiotika obsahuje i protiparazitární postupy. Zkoušela to tři
měsíce, její potíže se srdcem a třasy ruky se zlepšily jen na pár dní při braní léků.
Kontroly ukázaly snad jen mírný úbytek toxocary. Paraziti se stihli domnožit. Máme26/27 
tím ale doloženo, že úpravou stravy se parazit vyhnat nedá. Cokoliv je totiž jedlé pro
nás, je jedlé i pro něj.
• mladá žena s epilepsií, po vybrání prvních dávek našich preparátů  na nervy
s Vermoxem se její záchvaty zredukovaly.
• mladý muž s třasem ruky a abnormálním pocením se dnes již nepotí a z trvalých
třasů jsou jen mírné občasné záškuby ‐ ještě pokračujeme. Od 31.1.2008 jsme bez třasů 
a pocení, ale to proto, že jsme zařadili i zapping vybraných frekvencí.
• Asi sedmdesátiletá žena se všemi běžnými parazity i měchožilem po dvou baleních
Vermoxu a našich preparátech na játra  řekla, že žádné léčení za celý její život jí tak
nepomohlo a že má pocit, že omládla. Po letech zmizelo pálení v ústech (háďátka
v dásních).
• Šedesátiletá astmatička místo plícervoucích záchvatů teď jen občas zakašle.
• Letité zácpy nebo naopak průjmy se upravují, mizí bolesti břicha.
• Bulimička zvrací ne denně, ale občas. Lépe spí.
• Starší žena,  čtyřleté běhání po ortopedech, ostré bolesti v kyčli. Měchožil přímo
v kloubu, ale také v kostech a zažívání. V kloubních váčcích vytestována Ascaria a
měchožil. Po vyšších dávkách Vermoxu a našich drenech na kosti a játra bolest
ustoupila, je již jen snesitelná. Po schodech už může vystupovat oběma nohama.
Během kůry cítila pod dlaní vlnivý pohyb od kloubu po stehně  směrem dolů. Při
kontrole se škrkavka v kloubním váčku už nenašla. Pokračujeme čištěním vlastního
kloubu, věřím, že potíže zmizí docela.
• Deprese mizí během podávání Vermoxu, ale vrací se po jejich využívání, protože tu
bývá větší počet parazitů  a za jednu dávku léků  nejsou zničeni, domnoží se. Když je
po čase znovu nasazen Vermox, dobrá nálada se vrací jako mávnutím proutku.
• Pomocí našeho počítačového programu se dá vytestovat, že antidepresiva jsou
vlastně protiparazitární léky. Je to tak těžký kalibr chemie, že to zničí i hlísty, a lidem
se ulevuje.
• Únava je snesitelnější, hlavně ženy hlásí, že teď zvládnou mnohem více práce.
• Mé letité bolesti v pravém podžebří, se kterými si lékaři nevěděli rady, zmizely.
Jednu dobu jsem měla takové bolesti, že jsem byla přesvědčená, že je to zánět
žlučníku, nebo slepák. Ani v na pohotovosti v brněnské úrazovce nic nenašli. Dnes
vím, že to byla toxocara v apendixu a motolice ve žlučovodech. Bolesti už nemám.
• Srdcaři s arytmií, bušením srdce a tachykardií se zlepšují, nebo jejich potíže mizí.
Srdce bývá obsazeno škrkavkami, toxokarou , motolicemi, háďátky a larvami dalších
parazitů, nemluvě o bakteriích a virech... Proto je nutno  často věnovat srdíčku
delší čas, protože při první kůře málokdy zmizí všichni trapiči.
• Záněty prostaty, močového měchýře a ženské výtoky se mírní nebo mizí.
• Čistí se pleť, atopický ekzém a akné slábne. Kůže přestává svědit.
• Asi padesátiletá žena, požadavek zbavit ji ekzému na ruce a nadváhy. Tato klientka
chová doma dva psy a dvě  kočky. S nadváhou jsme se potýkaly s nepatrnými
výsledky už pár měsíců. Když ale dostala Vermox, volala už za 14 dní, že ekzém27/27 
zmizel a že zhubla 6 kg, aniž by držela dietu. Když jsem ji navštívila, nemohla jsem ji
poznat. Pohubla i v obličeji (vzpomínáte si na škrkavkový otok obličeje?). Tak rychlý
úbytek váhy si vysvětluji jedině tak, že musela mít v těle několik kg parazitů plus
odvodnění břišní dutiny…
• Kamarádka s dvouletými bolestmi v jaterní krajině, velmi nedůvěřivá k detoxikaci.
Nakonec ji bolesti donutily to zkusit. Jaterní preparáty jsme zkombinovaly
s Vermoxem a já jsem od toho raději nic neočekávala. Počítala jsem s tím, že po měsíci
kamarádka skončí. Za TŘI dny mi volala, že ve stolici vidí červíky a bolesti jsou pryč.
Nadšeně se sleduje dál a ještě občas něco zahlédne.
Mým cílem je rozšířit znalosti o této problematice mezi laickou a odbornou veřejnost.
Nepomůže, když jen pár detoxikačních poradců bude vědět, co dělat. Potřebujeme také
spolupracovat s lékaři. Lépe vybavit laboratoře. Vyškolit schopné parazitology. Vyvinout
šetrné a účinné léky se širším spektrem působení, nebo alespoň znovu zavést ty, které se
zrušily. Pro medicínu tento problém prostě neexistuje. Lékaři by měli ztratit ostych z testů na
parazity a předepisování antihelmintik. Kdo z lékařů  se chce proslavit jako zázračný,
deparazitujte své pacienty a úspěch Vás nemine. My pacienti můžeme pomoci svým lékařům
tak, že v případě  podezření na parazity budeme sledovat svou stolici. Zvláště když jsme
vážně nemocní, tato nepříjemná procedura se vyplatí. Získáme důkaz, důvěru a pozornost
svého lékaře a léčení se pak bude ubírat správným směrem. Vyhneme se nespolehlivým
testům.
Existují i bylinné protiparazitární kůry, jak od našich léčitelů, tak kůra Dr. Huldy Clarkové,
která se dá najít na internetu. Sestává z bylin „za hubičku“: mletý hřebíček, mletý pelyněk a
tinktura z oplodí ořešáku černého. Slušné výsledky má i protiparazitární preparát od Borise
Tichanovského. „Očišťující“ stojí cca 140,‐  Kč  a je možno si ho objednat na adrese
www.epam.cz, nebo na telefonu 602 141 628. Dále je možno využít přístroje Zapper, který
na základě  určité předem navolené frekvence elektrickými výboji zabíjí nebo ochromuje
parazity. Na netu je celá škála Zapperů od levných po luxusní a drahé. Laborujte, přátelé,
zajímavé výsledky mi pošlete.
S přáním pevného zdraví
zdraví
Ing. Hana Bláhová
 
Zpět